Máte více smluv o stavebním spoření se státní podporou?

stavební spoření
20. 12. 2016 | Jaká je výše státní podpory stavebního spoření v případě, když máme souběžně uzavřeno více smluv se státní podporou? A jak v takových situacích postupovat?
Státní podpora je jedním z hlavních lákadel stavebního spoření. Snad každý ví, že na smlouvu o stavebním spoření může získat státní podporu ve výši 10 % z ročně uspořené částky, nejvýše však 2 000 Kč ročně. Co se ale stane, když máme více smluv o stavebním spoření? Jaká jsou pravidla pro nárokování státní podpory a jak jich můžeme využít?

Souběh více smluv se státní podporou je možný

Od roku 2004 je možno žádat o státní podporu na více smluv o stavebním spoření současně. To však neznamená, že je možno získat vyšší státní podporu. Jeden klient může získat nejvýše 2 000 Kč státní podpory ročně, tuto částku však může získat rozdělenou na více smluv.

O tom, jakou částku státní podpory dostane klient na konkrétní smlouvu, rozhoduje zákon. Ten říká (§ 10 odst. 3):

Účastníkovi, který je fyzickou osobou a splňuje podmínky stanovené v § 4 odst. 2, a který má uzavřeno v jednom kalendářním roce více smluv, přísluší státní podpora na ty smlouvy, u kterých o její přiznání požádal. Přitom se postupně poukazují zálohy státní podpory přednostně z uspořených částek u dříve uzavřených smluv, přičemž celkový součet záloh státní podpory ke všem smlouvám účastníka v příslušném kalendářním roce nesmí přesáhnout limit uvedený v odstavci 2 Tj. 2 000 Kč.
Nemůžeme si tedy určit, jak bude státní podpora mezi jednotlivé smlouvy rozdělena, to je pevně stanoveno zákonem. Nárok na státní podporu je uspokojován postupně, od nejstarších smluv po ty nejnovější. Nejprve se zjistí výše státní podpory u smlouvy o stavebním spoření, která byla uzavřena nejdříve. Pokud je výše státní podpory na této smlouvě 2 000 Kč, proces končí a na ostatní smlouvy se žádná státní podpora nepřipíše. Pokud je však nárok na státní podporu na této nejstarší smlouvě nižší (např. 1 500 Kč), zjistí se výše státní podpory na další smlouvě, která je v pořadí (tedy je uzavřena později). Na tuto mladší smlouvu je možno připsat nejvýše 500 Kč státní podpory – podle naspořené částky. Je-li na této mladší smlouvě uspořená částka 4 000 Kč, je připsána státní podpora 400 Kč a zbude nárok na státní podporu 100 Kč. Ten je možno použít pro další (již třetí) smlouvu v pořadí – pokud existuje. Tak se postupuje dál, až do úplného vyčerpání nároku na státní podporu.

Příklad – následná smlouva

Nejčastěji vzniká souběh smluv o stavebním spoření při ukončování jedné smlouvy a uzavírání smlouvy nové. Když ukončujeme smlouvu o stavebním spoření, stavební spořitelna nám zpravidla nabídne uzavření nové smlouvy (tzv. následná smlouva). Pak tedy v části roku existuje stará smlouva, která je ukončována (např. od ledna do října), a v jiné části roku (např. od října do prosince) je platná smlouva nová.

Z hlediska státní podpory se posuzuje současná existence dvou (nebo více) smluv v daném kalendářním roce. K souběhu tedy dojde i tehdy, když jednu smlouvu ukončíme v lednu a druhou (novou) uzavřeme až v prosinci.

Na následujícím obrázku máme typický příklad následné smlouvy. Smlouva A byla uzavřena v roce 2010 a klient na ni ukládá 20 000 Kč ročně. V roce 2016 je smlouva A ukončena a klient uzavře novou smlouvu B, na kterou ukládá také 20 000 Kč ročně. K souběhu dojde v roce 2016, kdy klient dostane státní podporu 2 000 Kč na starší smlouvu A. Tím se jeho nárok na státní podporu za rok 2016 vyčerpá a na smlouvu B státní podporu za rok 2016 nedostane. V roce následujícím však na smlouvu B získá opět plnou státní podporu.

Státní podpora na dvě smlouvy o stavebním spoření
V roce 2016 získá klient plnou státní podporu (2 000 Kč) na smlouvu A proto, že byla uzavřena dříve. Na smlouvu B nezíská v roce 2016 žádnou státní podporu.

Na dalším obrázku máme podobnou situaci s tím rozdílem, že klient spoří méně. Na starší smlouvu C ukládá 15 000 Kč měsíčně a smlouvu vypoví v roce 2016. Ve stejném roce uzavře následnou smlouvu, na kterou vloží nejprve 5 000 Kč (za chvíli uvidíme proč), a od roku 2017 spoří pravidelně opět 15 000 ročně. Souběh státní podpory nastane v roce 2016, kdy na starší smlouvu C klient získá státní podporu 1 500 Kč (10 % z 15 000 Kč). Tím nevyčerpal svůj nárok na státní podporu a zbývajících 500 Kč může získat na další smlouvě. A protože na smlouvu D uložil v roce 2016 přesně 5 000 Kč, získá zbývajících 500 Kč státní podpory na tuto novou smlouvu. V roce 2016 tedy získá státní podporu ve výši 2 000 Kč rozdělenou na dvě smlouvy.
Státní podpora na následnou smlouvu
V tomto případě klient získá na smlouvu C státní podporu ve výši 1 500 Kč. Do zákonem daného limitu tedy zbývá 500 Kč, které může získat (a také získá) na další smlouvu D.

Nevyužitá státní podpora se neztratí

V předchozím příkladu klient uložil na smlouvu D konkrétní částku tak, aby přesně vyčerpal svůj nárok na státní podporu (v roce 2016 vložil na smlouvu D částku 5 000 Kč). Je to však nutné? Co by se stalo, kdyby vložil více?

V případě, že na účet stavebního spoření vložíme více, než je nárok na státní podporu, tato nevyužitá částka se převádí do dalších let. Pokud by tedy klient v předchozím příkladu vložil na svůj účet vyšší částku, převedla by se také. Lehce splnitelnou podmínkou pro převod nároku na státní podporu je, aby smlouva o stavebním spoření byla od počátku až do konce registrovaná s nárokem na státní podporu Klient se může rozhodnout, zda na danou smlouvu žádá nebo nežádá státní podporu a toto rozhodnutí může každý rok změnit. Pokud se však rozhodne nežádat o státní podporu byť jen na jediný rok, ztratí tím nárok na převod nevyžité státní podpory do dalších let. .

Jak by to vypadalo, vidíme na následujícím příkladu. Klient spoří na smlouvu E 15 000 Kč ročně. Tuto smlouvu ukončí v roce 2016 a současně uzavře následnou smlouvu F na kterou ukládá také 15 000 Kč ročně, a to včetně roku 2016. V roce 2016 tedy obdrží na starší smlouvu E státní podporu 1 500 Kč (10 % z 15 000 Kč). Na smlouvu F vložil také 15 000 Kč což znamená stejnou výši státní podpory – 1 500 Kč. Protože však na smlouvu E již 1 500 Kč v roce 2016 získal, může na smlouvu F uplatnit nárok pouze 500 Kč. Z jeho vkladu 15 000 Kč v roce 2016 tak využije pouze 5 000 Kč a zbytek – 10 000 Kč se převádí do následujícího roku. Proto v roce 2017 získá na smlouvu F státní podporu nejen z vkladů v roce 2017, ale i z nevyužité čásky roku 2016. Státní podpora v roce 2017 se tedy počítá ze základu 15 000 Kč + 10 000 Kč = 25 000 Kč. Díky tomu získá v roce 2017 plnou státní podporu 2 000 Kč a nevyužitých 5 000 Kč se převede do dalšího roku. Pokud tedy v roce 2018 vloží opět 15 000 Kč, získá státní podporu ze základu 15 000 Kč + 5 000 Kč = 20 000 Kč. V roce 2018 bude jeho státní podpora opět 2 000 Kč.

Převod státní podpory do dalších let
V roce 2016 získá klient na starší smlouvu E státní podporu 1 500 Kč a nevyužitou část (500 Kč) nárokuje na smlouvu F. Protože v roce 2016 vložil na smlouvu F 15 000 Kč a pro státní podporu využil pouze 5 000 Kč, převede se mu nevyužitých 10 000 Kč do roku 2017. V roce 2017 tedy získá státní podporu ze základu 15 000 Kč + převedených 10 000 Kč = 25 000 Kč. Z této částky využije 20 000 Kč pro plnou státní podporu (2 000 Kč). Přebytek ve výši 5 000 Kč se převede do roku 2018.

Funguje to i při delším souběhu

Předešlé případy ukazovaly nejčastější situaci, kdy mám dvě smlouvy o stavebním spoření v jednom roce. Úplně stejně to ale funguje i v případě, kdy smlouvy společně existují po delší dobu.

Ukážeme si to na posledním příkladu, který zahrnuje vše, co jsme si řekli výše. Na smlouvu o stavebním spoření G spoří klient 15 000 Kč ročně a ukončí ji v roce 2016. V roce 2015 uzavřel jinou smlouvu o stavebním spoření H, na kterou ukládá 10 000 Kč každý rok. K souběhu dojde v letech 2015 a 2016. Výše státní podpory je v těchto letech stejná – na smlouvu G obdrží 1 500 Kč a zbytek (500 Kč) dostane na smlouvu H. V těchto letech vložil na smlouvu H 10 000 Kč, ale pro státní podporu z tohoto vkladu využil pouze 5 000 Kč. Nevyužitá částka se převádí do dalších let, takže v roce 2017 se státní podpora na smlouvu H počítá ze základu 10 000 Kč (vklady roku 2017) + 5 000 Kč (přebytek z roku 2016) + 5 000 Kč (přebytek z roku 2015), tedy celkem 20 000 Kč. Díky tomu obdrží v roce 2017 státní podporu ve výši 2 000 Kč.

Souběh smluv o stavebním spoření se státní podporou po dobu několika let.
Na smlouvě H se pro výpočet státní podpory v letech 2015 a 2016 využije pouze 5 000 Kč. Nevyužitá část se převádí do dalších let. Díky tomu se státní podpora v roce 2018 počítá z vkladů v roce 2018 i z nevyužitých vkladů z let 2015 a 2016 (vždy po 5 000 Kč).

Smlouvy nemusí být u jedné stavební spořitelny

Je vidět, že v případě souběhu více smluv o stavebním spoření je přesné určení státní podpory poměrně náročné. Toto je navíc komplikováno skutečností, že jeden klient může mát více smluv u různých stavebních spořitelen. Toto je však záležitost Ministerstva financí, které nárok na státní podporu určuje. Pro klienta se nic nemění a vše co bylo uvedeno výše platí i tehdy, když jsou jednotlivé smlouvy u různých stavebních spořitelen.

Nárokování státní podpory totiž probíhá tak, že jednotlivé stavební spořitelny odešlou Ministerstvu financí potřebné údaje o jednotlivých klientech a ministerstvo je vzájemně porovná (musí tedy čekat, až dorazí data ode všech stavebních spořitelen). Teprve poté je proveden výpočet a ministerstvo sdělí stavebním spořitelnám skutečné výše státní podpory jednotlivých klientů. Stavební spořitelna tedy nemůže předem znát výši státní podpory svých klientů, protože nárokovaná státní podpora může být krácena díky nárokům na jiných smlouvách u jiných stavebních spořitelen.

Autor: Petr Kielar



Vaše otázky a komentáře