Kde se vzalo 1700 korun měsíčně?

Když se mluví o stavebním spoření, obvykle se zmíní také „optimální“ úložka 1700 Kč měsíčně. Proč právě toto číslo a jak moc je přesné? Není nějaké lepší, přesnější?

20 000 děleno 12, zaokrouhleno nahoru

Obvykle se vychází z úvahy, že je výhodné maximálně využít státní podporu. Státní příspěvek na stavební spoření činí 5 % z částky uspořené v kalendářním roce, nejvýše však ze základu 20 000 Kč. Maximální státní podporu tedy získáme, když každý rok uspoříme 20 000 Kč, což znamená 1666,67 Kč měsíčně.

Do ročně uspořené částky se však započítávají nejen naše vklady, ale odečítají se poplatky, které si stavební spořitelna inkasuje z našeho účtu. Proto je rozumné výsledek zaokrouhlit nahoru a tím se dostáváme na 1700 Kč měsíčně. To je také částka, která je standardně nastavena v našem srovnávači stavebního spoření.

Jak je to v prvním roce spoření?

Je zřejmé, že 1700 Kč měsíčně je výsledkem velmi zjednodušené úvahy. Řekněme, že smlouvu o stavebním spoření uzavřeme v lednu. Za první rok vložíme 12×1700 = 20 400 Kč. Navíc tedy naspoříme 400 Kč, což je o něco víc než roční poplatek. Když ale začneme spořit v prosinci, budou nám naopak vklady chybět.

Střadatelům, kteří uzavřeli smlouvu o stavebním spoření na konci roku, proto finanční poradci obvykle doporučují, aby na účet vložili počáteční mimořádný vklad 20 000 Kč, případně navýšený o poplatky. Totéž však platí pro každého, kdo uzavřel smlouvu o stavebním spoření jindy než v lednu. Kdo chce získat plnou státní podporu i za první rok spoření, měl by si spočítat, zda skutečně naspoří 20 000 Kč.

Do hry vstupují i úroky

Státní podpora se však počítá nejen z našich vkladů, ale i z úroků, které stavební spořitelna připisuje na účet. Ročně uspořená částka se tedy navyšuje o úroky po zdanění. V prvním roce spoření obvykle můžeme úroky zanedbat, ale v dalších letech jsou již podstatné. Takže ti, kdo touží vkládat přesně 20 000 Kč každý rok, by museli měsíční úložku postupně snižovat.

Zde je třeba upozornit na různá vylepšení stavebních spořitelen. Některé totiž dělí úroky na relativně nízkou základní sazbu (řekněme 0,5 %), která je navýšena o úrokové zvýhodnění ve výši dalšího 1,5 %. Jaký je rozdíl oproti obvyklému úročení celými dvěma procenty? To záleží na podmínkách konkrétní stavební spořitelny. Ale je obvyklé, že během spoření se připisuje pouze základní úrok (tedy 0,5 %), zatímco úrokové zvýhodnění, které je podstatně vyšší, se na účtu objeví později. Buď po 6 letech spoření, nebo až při ukončení smlouvy. To se projeví i při výpočtu ročně uspořené částky.

Přispívá i bonus ve výši státní podpory

Do základu pro výpočet státní podpory se započítávají také různé prémie a bonusy, které nám stavební spořitelna připíše na účet. Podívejme se na dva takové příspěvky, které jsou dnes používány.

Nejjednodušší je prostá prémie „za uzavření smlouvy“. Stavební spořitelna jednoduše po uzavření smlouvy pošle novému klientovi na účet nějaké peníze. A tato částka se při výpočtu státní podpory započítá do základu stejně jako naše vklady. Když nám tedy stavební spořitelna přispěje do začátku prémií 1000 Kč, stačí nám v prvním roce vložit jen 19 000 Kč navýšené o poplatky.

Zajímavější je bonus ve výši připsané státní podpory, který dnes nabízí Buřinka, ČSOBS a MONETA. Když dostaneme státní podporu, připíše nám stavební spořitelna bonus ve stejné výši (podrobnosti najdete například zde). Tento bonus v první řadě kompenzuje snížení státní podpory, ke kterému došlo na začátku letošního roku. Státní podpora se snížila z maximálně 2000 Kč ročně na nejvýše 1000 Kč ročně. Když ale ke státnímu příspěvku přidáme bonus ve stejné výši, jsme zpátky na dvou tisícikorunách.

Bonus ve výši státní podpory má ale ještě jednu zajímavou vlastnost. Zatímco samotná státní podpora se do ročně uspořené částky nezapočítává, bonus od stavební spořitelny ano. Takže: když dostaneme od stavební spořitelny 1000 Kč jako bonus ve výši státní podpory, znamená to, že nám stačí vložit jen 19 000 Kč Přesně by to bylo 19 000 Kč navýšených o poplatky a naopak snížených o úroky po zdanění a případné další bonusy od stavební spořitelny. a dostaneme opět plnou státní podporu.

Jak v posledním roce?

Specifický je také poslední rok spoření. Kdo by chtěl optimalizovat své úložky, musel by kromě toho všeho, co již bylo řečeno, zohlednit ještě převod nároku na státní podporu z předchozích let. Když totiž v některém roce uspoříme více, než 20 000 Kč, částka nevyužitá pro státní podporu se převede do dalších let. Ten, kdo spoří obvyklých 1700 Kč měsíčně, tedy zpravidla postupně nabírá tyto částky, které se převádějí na další a další roky.

V posledním roce je toho možné využít a o tyto přeplatky vložit méně. Na druhou stranu ale když smlouvu ukončíme například v lednu, budeme mít na účtu jen jediný měsíční vklad a je proto pravděpodobné, že pro dosažení 20 000 Kč budeme muset ještě něco přidat.

1700 Kč měsíčně je přijatelné zjednodušení

Je to složité? Má smysl provádět všechny ty výpočty a optimalizace? Normální smrtelník nad tím asi mávne rukou. Počítat vše na haléře nemá smysl. Je dobré řídit se základním pravidlem: spořit 1700 Kč měsíčně. Nezaškodí ohlídat si navíc v prvním a posledním roce spoření, zda skutečně vložíme oněch 20 000 Kč. Pokud ne, vyplatí se dodat chybějící obnos.

Nedává však dobrý smysl trávit hodiny počítáním a vkládat v každém měsíci jinou částku. Zejména když by peníze měly zůstat na běžném účtu s nulovým úrokem. Peníze se nám na účtu stavebního spoření i bez státní podpory zhodnotí přeci jen více.

Autor: Petr Kielar