Chcete hypotéku se sazbou 2,99 %? Stačí vědět jak na to!

Průměrné úrokové sazby hypoték klesají, ale stále se drží nad pěti procenty. Úvěry poskytované bez zajištění nemovitostí jsou ještě dražší, jejich sazby jsou kolem 6,5 %. V této situaci získávají na atraktivitě úvěry ze stavebního spoření, u kterých je úroková sazba předem sjednaná a pevná až do splatnosti. Jak vypadá aktuální nabídka úvěrů ze stavebního spoření?

Nejlevnější úvěr nabízí Raiffeisen stavební spořitelna, úvěr v tarifu HYPO má sazbu 2,99 %. Nejkratší čekací dobu na úvěr ze stavebního spoření mají Buřinka a Modrá pyramida. Obě stavební spořitelny dnes pro přidělení úvěru nepožadují dosažení hodnotícího čísla.

V následující tabulce je přehled nejdůležitějších parametrů úvěrů ze stavebního spoření. Další podrobnosti a modelové výpočty jsou k dispozici v přehledu úvěrů ze stavebního spoření.

Sazby začínají na 2,99 % a končí na 5,50 %

Výhodou úvěrů ze stavebního spoření je pevná a předem známá úroková sazba. Podle zákona musí být úroková sazba úvěru uvedena přímo ve smlouvě o stavebním spoření a stavební spořitelna ji nemůže měnit. Zákon také stanoví její maximální limit: úroková sazba úvěru ze stavebního spoření smí převýšit úrokovou sazbu z vkladů nejvýše o tři procentní body. U úvěrů ze stavebního spoření tedy nenarazíme na „úrokové sazby OD“, jejichž skutečná výše závisí na bonitě dlužníka. Nic takového! Na úrokové sazby uvedené ve smlouvě se můžeme skutečně spolehnout. Úroková sazba je navíc shodná pro úvěry zajištěné nemovitostí i pro úvěry nezajištěné.

Nejlevnější úvěr ze stavebního spoření je v tarifu HYPO Raiffeisen stavební spořitelny. Jeho úroková sazba je 2,99 %. V pořadí druhý nejlevnější je tarif REKO opět od RSTS se sazbou 3,10 %. Třetí nejlevnější je úvěr od Modré pyramidy, která v tarifu Alfa úročí úvěry sazbou 3,49 %.

Pouze nepatrně dražší jsou úvěry od RSTS v tarifu SPOŘENÍ a tarif s podobným jménem ProSpoření nabízený MONETOU. Oba jsou úročeny 3,50 %.

Mezi nejlevnějšími úvěry se nejčastěji vyskytuje jméno Raiffeisen stavební spořitelny. Je to mimo jiné i díky tomu, že tato stavební spořitelna jako jediná nabízí výběr z více tarifů. Jiné stavební spořitelny sice také mívají více tarifů, ty jsou ale dostupné pouze pro zájemce o překlenovací úvěry. Samotnou smlouvu o stavebním spoření v těchto tarifech sjednat nelze. Pojmenování tarifů REKO a HYPO u RSTS souvisí s tím, že oba tarify byly konstruovány především pro kombinaci s překlenovacími úvěry. HYPO pro překlenovací úvěry zajištěné zástavním právem k nemovitosti (tedy hypotéky), REKO pro překlenovací úvěry nezajištěné. Raiffeisenka však (jako jediná) umožňuje v těchto tarifech sjednat smlouvu o stavebním spoření i bez překlenovacího úvěru. Přitom nezáleží na způsobu zajištění úvěru. Tedy můžeme využít tarif HYPO i když budeme chtít menší úvěr u kterého není zapotřebí zástava nemovitosti.

Nejméně naspořit stačí u RSTS. Nebo u Buřinky?

Pro získání úvěru ze stavebního spoření je třeba naspořit určitou částku. Tato podmínka se často označuje jako minimální procento naspoření (MPN), protože se uvádí v procentech z cílové částky. Výše MPN také nepřímo ovlivňuje výši úvěru ze stavebního spoření, kterou můžeme získat. Úvěr je totiž omezen cílovou částkou sníženou o naspořené vklady. Když naspoříme 300 tis. Kč a cílovou částku máme 1 mil. Kč, může nám spořitelna poskytnout úvěr ze stavebního spoření v objemu nejvýše 700 tis. Kč.

Nejnižší povinnou částku má Raiffeisen stavební spořitelna v tarifu JISTOTA, a to 10 % cílové částky. Následuje ČSOBS s tarifem TrendPlus Spořicí (15 %) a na třetím místě je opět RSTS s tarifem HYPO (20 %)

Když ale nahlédneme do srovnávací tabulky, najdeme tam u Stavební spořitelny České spořitelny, čili Buřinky nulu. Je to nejnižší požadavek na naspořenou částku, nebo ne? Je to složitější. Buřinka má totiž specifické podmínky pro přidělení úvěru. Po dvou letech spoření je možno čerpat úvěr ze stavebního spoření kdykoli. Bez ohledu na naspořenou částku. Je zde ale omezení: maximální výše úvěru je omezena dvojnásobkem naspořené částky. A současně platí, že součet naspořené částky a úvěru ze stavebního spoření nesmí překročit cílovou částku. Takže když to vezmeme kolem a kolem, je to hodně podobné podmínce, kdy je vyžadováno naspořit třetinu (33,33 %) cílové částky. Je to podobné, ale není to totéž: když máme naspořeno méně než je 1/3 cílové částky a na úvěr spěcháme, nemusíme na nic čekat a vzít si prostě menší úvěr.

Nejrychleji nám úvěr přidělí Modrá pyramida a Buřinka

Úvěr ze stavebního spoření nelze čerpat hned po uzavření smlouvy o stavebním spoření, ale až po uplynutí čekací doby. Čekací doba je u každé stavební spořitelny jiná, podle zákona však nesmí být kratší než dva roky. Stavební spořitelny poskytují úvěr ze stavebního spoření po splnění podmínek pro přidělení, které jsou obvykle tři:

• Alespoň dva roky spoření
• Naspoření předepsané částky (MPN)
• Dosažení hodnotícího čísla

Přitom první podmínka plyne ze zákona a poslední podmínku (dosažení hodnotícího čísla) dvě stavební spořitelny neuplatňují. A není náhodou, že právě tyto dvě stavební spořitelny mají čekací dobu na úvěr nejkratší. Jsou to Modrá pyramida a Buřinka.

U Modré pyramidy stačí naspořit 25 % z cílové částky a splnit zákonem požadovanou dvouletou dobu spoření. U Buřinky je to ještě jednodušší. Po dvou letech můžeme čerpat úvěr kdykoli s tím, že získáme úvěr do výše dvojnásobku naspořené částky. U obou těchto stavebních spořitelen je tedy získání úvěru nejrychlejší.

Ostatní stavební spořitelny uplatňují podmínku hodnotícího čísla, díky které je nutno spořit o něco déle. Nejdéle si počkáme na úvěr v tarifu HYPO u Raiffeisen stavební spořitelny (více než 7 let). To je cena za jinak velmi výhodné podmínky jako je nízká úroková sazba a především povinnost naspořit pouze 20 % cílové částky.

Vzhledem ke způsobu výpočtu hodnotícího čísla není jednoduché čekací dobu různých tarifů porovnávat. Ve srovnání stavebního spoření proto používám čekací dobu rychlého střadatele Čekací doba rychlého střadatele se počítá za předpokladu, že střadatel na samotném počátku spoření vloží minimální částku potřebnou pro přidělení (MPN) a dále již nespoří. . Jde o nejkratší dobu, za kterou je možno získat úvěr ze stavebního spoření při jednorázovém počátečním vkladu.

Obvyklejší je však pravidelné měsíční spoření, při kterém je čekací doba obvykle delší. Proto je vhodné vybrat si kliknutím ve srovnávači úvěrů tarif který nás zajímá a na záložce „Výpočet“ si namodelovat konkrétní způsob spoření který nám vyhovuje. Tak zjistíme pravděpodobnou čekací dobu na úvěr ze stavebního spoření.

Výše splátky

Důležitým parametrem je výše měsíční splátky. V případě úvěrů ostatních bank je běžné, že si klient zvolí dobu splatnosti úvěru (například 30 let) a podle té se dopočítá výše měsíční splátky. U úvěrů ze stavebního spoření je tomu naopak. Součástí podmínek tarifu stavebního spoření je minimální splátka úvěru ze stavebního spoření, která následně určí dobu splatnosti. Výše splátky se zpravidla stanovuje v procentech z cílové částky.

Nejnižší splátku úvěru ze stavebního spoření má Buřinka, a to přibližně 0,57 % cílové částky. Buřinka je totiž výjimkou z pravidla popsaného výše. Jako jediná má naopak stanovenou maximální dobu splatnosti, která je 13 let. Z té se pak dopočítá výše splátky. Velmi příznivou a jen nepatrně vyšší splátku má tarif HYPO od RSTS, která je 0,58 % cílové částky.

Zcela vyčnívá ČSOBS, která v tarifu TrendPlus Spořicí požaduje splátku nejméně 2,5 % cílové částky. To je extrémně mnoho a činí tento tarif pro čerpání úvěru prakticky nepoužitelný. Při cílové částce 1 mil. Kč můžeme získat úvěr až 850 tis. Kč, ale se splátkou 25 000 Kč měsíčně. Při takto vysoké splátce je úvěr splacen během tří let.

Výhoda tarifů s dělenou sazbou

Pro zájemce o úvěr získávají na atraktivitě tarify s „dělenou úrokovou sazbou“. To jsou produkty ČSOB Stavební spořitelny, především ale Raiffeisen stavební spořitelny a Modré pyramidy. Tyto stavební spořitelny úročí vklady relativně nízkou sazbou, ke které dají bonus těm, kdo nečerpají úvěr. Například Modrá pyramida má základní úrokovou sazbu 0,5 %, která se může navýšit o úrokový bonus 2,5 % – 3,0 %. Proč je to zajímavé, když při čerpání úvěru ze stavebního spoření nemáme na toto zvýhodnění nárok?

Podle zákona musí být ve smlouvě o stavebním spoření úroková sazba z vkladů i úroková sazba úvěru ze stavebního spoření. A rozdíl mezi nimi nesmí překročit tři procentní body. Důsledek? Když má MPSS úrokovou sazbu 0,5 %, nesmí sazba úvěru ze stavebního spoření překročit 3,5 %. V případě MPSS je tedy úvěr úročen 3,49 %. Naše výhoda spočívá v tom, že nám nízká základní sazba (0,5 %) zajistí levný úvěr (3,49 %). A když si rozmyslíme čerpání úvěru a dodržíme šestiletou dobu spoření (plus další podmínky), vyplatí nám MPSS za prvních šest let spoření úrokový bonus odpovídající celkovému úročení sazbou 3,0 % – 3,5 %. Podobná logika platí i pro ČSOBS a RSTS.

Výběr není snadný

Při výběru vhodného tarifu je nezbytné podrobně projít všechny parametry. Pro někoho bude rozhodující nízká úroková sazba jiný bude vybírat podle výše měsíční splátky. Tarif který pro někoho vůbec nepřichází do úvahy může být pro jiného naopak nejzajímavější.

Úvěry ze stavebního spoření mají řadu specifik. Mezi ty kladné zvláštnosti patří nízká a pevná úroková sazba. To je něco, co dnes zaujme asi každého. Ale nic není zadarmo. Úvěry ze stavebního spoření mají omezenou dobu splatnosti a především: lze je poskytnout nejdříve po dvou letech spoření.

Výhodu mají proto ti, kdo si uzavřeli smlouvu o stavebním spoření v minulosti a dnes již splnili předepsané podmínky takže mohou okamžitě čerpat úvěr ze stavebního spoření. Nevýhodou může být nízká cílová částka, která znamená také malý úvěr. To lze (alespoň někdy) řešit zvýšením cílové částky. V každém případě se vyplatí prohledat šuplíky, jestli tam nemáme smlouvu o stavebním spoření. A pokud ji najdeme, můžeme se finančního poradce nebo stavební spořitelny dotázat na možnosti, jak ji co nejlépe využít.

Autor: Petr Kielar