Stavební spoření začíná být zajímavé i pro vysoké vklady

Na stavební spoření se vyplatí ukládat dvacet tisíc korun ročně. To je zaklínadlo, které platí už řadu let. Stavební spořitelny však postupně upravují své nabídky tak, aby byly zajímavé i pro větší vklady. Co se stalo a jaké možnosti dnes stavební spoření nabízí?

20 000 Kč ročně, neboli 1700 Kč měsíčně

Pro většinu klientů stavebních spořitelen zůstává optimální vklad na hodnotě 20 000 Kč ročně. To je maximální částka, ze které lze získat státní podporu. Vklady, které v roce překročí tuto hranici, již nemají na státní podporu nárok a jsou zhodnocovány „pouze“ úrokovou sazbou. Když 20 000 Kč vydělíme počtem měsíců v roce, dostaneme se na 1666,66 Kč, což je po zaokrouhlení dobře známé číslo 1700 Kč.

Končí bonusy které omezují spoření?

Stavební spořitelny přirozeně usilují o to, aby jejich klienti spořili co nejvíce. Současně si ale hlídají své náklady. Obvyklým řešením tohoto dilematu byly donedávna bonusy. Nejoblíbenější byl bonus ve výši státní podpory. Vznikl jako reakce na snížení státní podpory a jeho cílem bylo kompenzovat tuto negativní změnu. Později se objevily i více či méně podobné varianty, výsledek byl ale stejný – bonus motivoval klienty ke spoření 20 000 Kč ročně. Kdo spořil více, zhodnocoval své vklady jen úrokem, který byl nízký.

Stavební spořitelny ale potřebují depozita a zřejmě si uvědomují, že bonusy motivující ke spoření spíše menších částek nejsou optimální řešení. Bylo by lepší, aby klient ukládal pokud možno vysoké částky. To je zřejmě důvodem, proč v posledních týdnech pozorujeme postupný ústup bonusů, kompenzovaný růstem úrokových sazeb. Začala s tím loni v létě Modrá pyramida, která bonusy nahradila vyšším úročením. Na Nový rok ukončila Buřinka bonus ve výši státní podpory, v tomto případě však bez navýšení úrokové sazby. Jen o několik dnů později udělala rázný krok Raiffeisen stavební spořitelna, která zcela opustila bonusy a vše vsadila na úrokovou sazbu 3,3 %, která je aktuálně nejvyšší na trhu.

Je možné spořit více

Jak se tyto kroky projevují ve výnosech ze stavebního spoření? Obecný trend způsobený státní podporou a poplatky přirozeně zůstává. Když se podíváme na výnos při různých měsíčních vkladech, vidíme velmi nízké hodnoty pro malé měsíční vklady. To je způsobeno poplatky za vedení účtu, které se pohybují v rozmezí 300 až 396 Kč ročně.

S rostoucí měsíční úložkou podíl poplatků na vložené částce klesá a díky tomu roste i výnos. Maxima dosáhne pro vklady kolem 1700 Kč měsíčně, kde je hranice státní podpory. Při dalším zvyšování měsíčních vkladů výnos opět klesá, protože stále větší část peněz je zhodnocována „pouze“ úroky, nikoli státní podporou či bonusy. Ačkoli je tento obecný trend stejný, mezi jednotlivými spořitelnami jsou velké rozdíly.

Absolutně nejvyšší zhodnocení dnes nabízí MONETA, která má bonusy nastavené právě tak, aby motivovaly klienta ke spoření 1700 Kč měsíčně. Při tomto způsobu spoření lze dosáhnout zhodnocení 4,5 %. S rostoucími vklady však zhodnocení rychle klesá. Pro vysoké měsíční úložky by se zhodnocení mělo limitně blížit k úrokové sazbě po zdanění (tedy 2,2 % × 0,85 = 1,87 %).

Na opačném pólu stojí Raiffeisen stavební spořitelna. Ta nenabízí žádné bonusy, takže maximum pro vklady 1700 Kč měsíčně je způsobeno pouze státní podporou. Pokles zhodnocení pro vyšší vklady je proto podstatně mírnější a pro vklady nad 3400 Kč měsíčně je nabídka RSTS lepší než konkurence. Limitní zhodnocení RSTS pro velmi vysoké vklady je totiž 3,3 % × 0,85 = 2,8 % (po zdanění).

Vyplatí se spořit více?

Může být stavební spoření zajímavou alternativou pro spoření vysokých částek? To záleží na pohledu střadatele. Ze srovnávacího grafu je patrné, že nejlepší nabídku pro vysoké vklady má dnes Raiffeisenka. Hlavním parametrem je základní úroková sazba 3,3 %, která je ze zákona garantovaná po dobu nejméně šesti let. Připomeňme, že stavební spoření je bankovní vklad, který je proto ze zákona pojištěn až do výše ekvivalentu 100 000 EUR (přibližně 2,4 mil. Kč). Takto bezpečné jsou pouze spořicí účty a termínované vklady.

Na první pohled nevypadá rozumně spořit (velké částky) s úrokem 3,3 %, když je možné dosáhnout (pro menší částky) podstatně vyššího zhodnocení. Co ale dělat v situaci, kdy chceme bezpečně uložit vysokou částku? Jaké máme alternativy?

Sazba 3,3 % dnes v konkurenci se spořicími účty i termínovanými vklady obstojí se ctí. Zde je nutno vyzdvihnout, že výše úrokové sazby u RSTS není ničím podmíněna a není ani nijak omezována. To znamená, že sazba 3,3 % se vztahuje na celý zůstatek bez limitu a není potřeba pravidelně platit kartou nebo investovat, což jsou časté podmínky spořicích účtů pro získání zajímavé sazby. To samo o sobě stojí za pochvalu.

Od spořicích účtů se stavební spoření liší pevnou úrokovou sazbou. To ocení klienti, kteří očekávají spíše pokles úrokových sazeb. Při růstu úrokových sazeb na trhu je pevná sazba naopak nevýhodou. Smlouvu je možno ukončit výpovědí kdykoli, ovšem v prvních šesti letech to znamená ztrátu státní podpory a v případě RSTS také sankční poplatek ve výši 1 % cílové částky.

Ve srovnání s termínovaným vkladem má stavební spoření na výběr jen jednu dobu fixace úrokové sazby, a to je šest let. Neomezuje se však na jednorázové vklady, na účet je možné peníze pravidelně přidávat. A na rozdíl od obvyklého termínovaného vkladu lze stavební spoření předčasně ukončit (byť nikoli zdarma – viz odstavec výše).

Spoření nebo investice?

Pro spoření větších částek na delší dobu má stavební spoření řadu výhod. Dnes se toto konstatování týká především Raiffeisen stavební spořitelny (tarif JISTOTA), nicméně zdá se, že trend se pomalu otáčí tímto směrem a nelze vyloučit, že se brzy objeví další nabídky se zajímavými úrokovými sazbami.

Nutno dodat, že tento článek se věnuje spoření, které preferuje jistotu (předem známé zhodnocení a pojištění vkladů) před ziskem. Odlišné možnosti nabízí investování, které slibuje vyšší zhodnocení, ovšem za cenu vyššího rizika. Míra akceptovatelného rizika je proto první otázkou, nad kterou je potřeba se zamyslet.

Autor: Petr Kielar