Jak si vedly stavební spořitelny v roce 2022?

ČTK dnes zveřejnila obchodní výsledky stavebních spořitelen. Nových smluv o stavebním spoření bylo uzavřeno o 10 % více než před rokem. Přesné číslo je 572 210 a zahrnuje jak nově uzavřené smlouvy, tak i navýšení cílových částek. Objem poskytnutých úvěrů proti roku 2021 naopak klesl o 50 % na 56,7 mld. Kč.

Databanka obchodních výsledků

Podrobnější obrázek získáme, když se podíváme na meziroční změny po jednotlivých měsících. S výjimkou prosince bylo v každém měsíci sjednáno více smluv než před rokem. Slabý prosincový výsledek je však vcelku logický. Velká část nových smluv jsou smlouvy následné. V důsledku rostoucích úrokových sazeb klienti ve zvýšené míře ukončovali své smlouvy. Část z nich si však současně s ukončením smlouvy sjednala smlouvu následnou. Prosinec je typický tím, že je v tomto měsíci velký zájem o nové smlouvy, ale klientů kteří chtějí v prosinci ukončit smlouvu není více než v jiným měsících (očekávatelný je spíše opak). Proto pro prosincový nárůst nebyl důvod.

Objem poskytnutých úvěrů byl ve srovnání s prosincem 2021 nižší o 75 %, což je podobné číslo jako v předcházejících měsících. Důvody jsou nasnadě – rostoucí úrokové sazby, vysoká inflace, rostoucí ceny energií a ekonomická nejistota obecně. Dobrá zpráva však je, že pokles je již stabilizovaný a úvěrový obchod zřejmě dosedl na své dno.

Stavební spoření dlouhodobě

Z dlouhodobého pohledu je počet nových smluv o stavebním spoření velmi potěšující, jde o nejlepší výsledek od roku 2014. I když je třeba mít na vědomí, že tento výsledek stojí z velké části na následných smlouvách, přesto jde o dobrý výsledek. V situaci kdy spořicí účty nabízejí zhodnocení vkladů kolem 6 % není podobný výsledek ani zdaleka samozřejmý. Úrokové sazby z vkladů se během roku zvýšily z 1 % na 3 % a marketingové akce se už dávno neomezují na „smlouvu bez vstupního poplatku“. Nulový poplatek za uzavření smlouvy je dnes samozřejmostí a stavební spořitelna která chce zaujmout musí nabídnout další peníze navíc.

Dlouhodobý pohled na úvěry

Objem poskytnutých úvěrů je sice ve srovnání s rokem 2021 poloviční, ale nezaškodí podívat se na delší časovou řadu. Objem úvěrů poskytnutých v roce 2021 byl zcela výjimečný a srovnání s ním je zavádějící. Druhý nejúspěšnější rok byl 2018, kdy byl zájem o úvěry „podpořen“ zavedením limitů DTI a DSTI. Řada klientů v obavě o schválení svého úvěru uspíšila své rozhodnutí a část úvěrových obchodů se přelila z roku 2019 do roku 2018.

S ohledem na tyto skutečnosti není výsledek roku 2022 nikterak výjimečný. Nutno však dodat, že přinejmenším první čtvrtletí letošního roku se ještě vezlo na vlně roku 2021 a stabilizaci vidíme až ve druhém pololetí. Je velmi pravděpodobné, že letošní rok bude ještě o něco slabší.

Je pravda, že stavební spořitelny mají v rukávu jedno eso, a to úvěry ze stavebního spoření. V dobře fungujícím systému stavebního spoření platí, že při rostoucích úrokových sazbách roste stavebním spořitelnám úvěrový obchod. To proto, že úvěry ze stavebního spoření mají úrokové sazby stanovené již ve smlouvě o stavebním spoření a v období rostoucích úrokových sazeb se stávají výhodnější než jiné úvěry na bydlení. U nás to (zatím) neplatí. Úvěry ze stavebního spoření jsou sice poskytovány s průměrnou úrokovou sazbou pod 4 %(!), ale zájem o ně je až nepravděpodobně nízký.

Ve stavebku rostla nejrychleji Raiffeisenka,
největší podíl má Liška

Nejsilnější meziroční růst vykázala Raiffeisen stavební spořitelna (RSTS) a to 27 %. Dvouciferný růst zaznamenala také Modrá pyramida (20 %) a Buřinka (15 %). MONETA sjednala „jen“ o 6 % více nových smluv než před rokem a ČSOB Stavební spořitelna (ČSOBS, Liška) uzavřela o 8 % méně smluv než v roce 2021.

Tržní podíl ČSOBS podle počtu nově uzavřených smluv sice dlouhodobě klesá, ale stále si drží první místo s podílem 26 %. K této hodnotě se však nebezpečně blíží Modrá pyramida se 24 %.

Nejméně klesly úvěry MONETĚ,
největší podíl si ukousla Modrá pyramida a Buřinka

V roce 2022 poskytly všechny spořitelny méně úvěrů než před rokem. Nejmenší propad zaznamenala MONETA Stavební Spořitelna, a to -17 %. Druhá skončila Buřinka (-28 %) následovaná Raiffeisenkou (-42 %). Nadprůměrný pokles pak vykázala Modrá pyramida (-58 %) a ČSOBS (-64 %).

Když se podíváme na rozdělení trhu, vidíme, že na prvním místě je nebývale těsno. Loňský suverénní vítěz Modrá pyramida si pohoršil a naopak velmi dobře si vedla Buřinka. Největší část trhu nakonec přeci jen patří Modré pyramidě, ale skutečně jen velmi těsně. Tržní podíl Modré pyramidy podle objemu poskytnutých úvěrů je 26,7 %, zatímco druhá Buřinka má 26,3 %.

Jaký bude rok 2023?

Letošním tématem číslo 1 budou pro stavební spořitelny paradoxně nikoli úrokové sazby, ale diskuse o státní podpoře. Vysoké úrokové sazby dávají stavebním spořitelnám velkou šanci prokázat svůj přínos. Úvěry na bydlení s nízkou a navíc pevnou úrokovou sazbou by se nepochybně setkaly s velmi kladnou odezvou. Zda stavební spořitelny dokážou změnit dosavadní pohled na stavební spoření je však stále otázkou. Druhým klíčovým tématem budou již zmíněné vysoké úrokové sazby. Stavební spořitelny na ně reagují stejným způsobem jako ostatní banky. Navyšují úrokové sazby jak na vkladové tak i na úvěrové straně. To znamená začátek růstu cen depozit. Souběžně sice porostou také úrokové příjmy z překlenovacích úvěrů, s otazníkem však zůstává osud opcí klientů na úvěry ze stavebního spoření.

I přes pokles úvěrových obchodů lze očekávat růst bilanční hodnoty poskytnutých úvěrů, který již u některých spořitelen překročil objem vkladů. Tento trend bude i v letošním roce posílen odlivem depozit.

Databanka obchodních výsledků

Autor: Petr Kielar