Jak si vedly stavební spořitelny v roce 2022?

analýza obchodní výsledky
11. 1. 2023 | Máme tady obchodní výsledky stavebních spořitelen za rok 2022. Když se na čísla podíváme s odstupem, dopadl docela dobře. Byl zajímavý, ale letošní rok bude asi ještě zajímavější.
ČTK dnes zveřejnila obchodní výsledky stavebních spořitelen. Nových smluv o stavebním spoření bylo uzavřeno o 10 % více než před rokem. Přesné číslo je 572 210 a zahrnuje jak nově uzavřené smlouvy, tak i navýšení cílových částek. Objem poskytnutých úvěrů proti roku 2021 naopak klesl o 50 % na 56,7 mld. Kč.

Databanka obchodních výsledků

Podrobnější obrázek získáme, když se podíváme na meziroční změny po jednotlivých měsících. S výjimkou prosince bylo v každém měsíci sjednáno více smluv než před rokem. Slabý prosincový výsledek je však vcelku logický. Velká část nových smluv jsou smlouvy následné. V důsledku rostoucích úrokových sazeb klienti ve zvýšené míře ukončovali své smlouvy. Část z nich si však současně s ukončením smlouvy sjednala smlouvu následnou. Prosinec je typický tím, že je v tomto měsíci velký zájem o nové smlouvy, ale klientů kteří chtějí v prosinci ukončit smlouvu není více než v jiným měsících (očekávatelný je spíše opak). Proto pro prosincový nárůst nebyl důvod.

Objem poskytnutých úvěrů byl ve srovnání s prosincem 2021 nižší o 75 %, což je podobné číslo jako v předcházejících měsících. Důvody jsou nasnadě – rostoucí úrokové sazby, vysoká inflace, rostoucí ceny energií a ekonomická nejistota obecně. Dobrá zpráva však je, že pokles je již stabilizovaný a úvěrový obchod zřejmě dosedl na své dno.

Stavební spoření dlouhodobě

Z dlouhodobého pohledu je počet nových smluv o stavebním spoření velmi potěšující, jde o nejlepší výsledek od roku 2014. I když je třeba mít na vědomí, že tento výsledek stojí z velké části na následných smlouvách, přesto jde o dobrý výsledek. V situaci kdy spořicí účty nabízejí zhodnocení vkladů kolem 6 % není podobný výsledek ani zdaleka samozřejmý. Úrokové sazby z vkladů se během roku zvýšily z 1 % na 3 % a marketingové akce se už dávno neomezují na „smlouvu bez vstupního poplatku“. Nulový poplatek za uzavření smlouvy je dnes samozřejmostí a stavební spořitelna která chce zaujmout musí nabídnout další peníze navíc.

Dlouhodobý pohled na úvěry

Objem poskytnutých úvěrů je sice ve srovnání s rokem 2021 poloviční, ale nezaškodí podívat se na delší časovou řadu. Objem úvěrů poskytnutých v roce 2021 byl zcela výjimečný a srovnání s ním je zavádějící. Druhý nejúspěšnější rok byl 2018, kdy byl zájem o úvěry „podpořen“ zavedením limitů DTI a DSTI. Řada klientů v obavě o schválení svého úvěru uspíšila své rozhodnutí a část úvěrových obchodů se přelila z roku 2019 do roku 2018.

S ohledem na tyto skutečnosti není výsledek roku 2022 nikterak výjimečný. Nutno však dodat, že přinejmenším první čtvrtletí letošního roku se ještě vezlo na vlně roku 2021 a stabilizaci vidíme až ve druhém pololetí. Je velmi pravděpodobné, že letošní rok bude ještě o něco slabší.

Je pravda, že stavební spořitelny mají v rukávu jedno eso, a to úvěry ze stavebního spoření. V dobře fungujícím systému stavebního spoření platí, že při rostoucích úrokových sazbách roste stavebním spořitelnám úvěrový obchod. To proto, že úvěry ze stavebního spoření mají úrokové sazby stanovené již ve smlouvě o stavebním spoření a v období rostoucích úrokových sazeb se stávají výhodnější než jiné úvěry na bydlení. U nás to (zatím) neplatí. Úvěry ze stavebního spoření jsou sice poskytovány s průměrnou úrokovou sazbou pod 4 %(!), ale zájem o ně je až nepravděpodobně nízký.

Ve stavebku rostla nejrychleji Raiffeisenka,
největší podíl má Liška

Nejsilnější meziroční růst vykázala Raiffeisen stavební spořitelna (RSTS) a to 27 %. Dvouciferný růst zaznamenala také Modrá pyramida (20 %) a Buřinka (15 %). MONETA sjednala „jen“ o 6 % více nových smluv než před rokem a ČSOB Stavební spořitelna (ČSOBS, Liška) uzavřela o 8 % méně smluv než v roce 2021.

Tržní podíl ČSOBS podle počtu nově uzavřených smluv sice dlouhodobě klesá, ale stále si drží první místo s podílem 26 %. K této hodnotě se však nebezpečně blíží Modrá pyramida se 24 %.

Nejméně klesly úvěry MONETĚ,
největší podíl si ukousla Modrá pyramida a Buřinka

V roce 2022 poskytly všechny spořitelny méně úvěrů než před rokem. Nejmenší propad zaznamenala MONETA Stavební Spořitelna, a to -17 %. Druhá skončila Buřinka (-28 %) následovaná Raiffeisenkou (-42 %). Nadprůměrný pokles pak vykázala Modrá pyramida (-58 %) a ČSOBS (-64 %).

Když se podíváme na rozdělení trhu, vidíme, že na prvním místě je nebývale těsno. Loňský suverénní vítěz Modrá pyramida si pohoršil a naopak velmi dobře si vedla Buřinka. Největší část trhu nakonec přeci jen patří Modré pyramidě, ale skutečně jen velmi těsně. Tržní podíl Modré pyramidy podle objemu poskytnutých úvěrů je 26,7 %, zatímco druhá Buřinka má 26,3 %.

Jaký bude rok 2023?

Letošním tématem číslo 1 budou pro stavební spořitelny paradoxně nikoli úrokové sazby, ale diskuse o státní podpoře. Vysoké úrokové sazby dávají stavebním spořitelnám velkou šanci prokázat svůj přínos. Úvěry na bydlení s nízkou a navíc pevnou úrokovou sazbou by se nepochybně setkaly s velmi kladnou odezvou. Zda stavební spořitelny dokážou změnit dosavadní pohled na stavební spoření je však stále otázkou.
analýza obchodní výsledky

Listopadové výsledky stavebních spořitelen

I v listopadu se stavebním spořitelnám dařilo získávat více nových zájemců o stavební spoření než před rokem. Naproti tomu dále pokračuje pokles zájmu o úvěry na bydlení.
Druhým klíčovým tématem budou již zmíněné vysoké úrokové sazby. Stavební spořitelny na ně reagují stejným způsobem jako ostatní banky. Navyšují úrokové sazby jak na vkladové tak i na úvěrové straně. To znamená začátek růstu cen depozit. Souběžně sice porostou také úrokové příjmy z překlenovacích úvěrů, s otazníkem však zůstává osud opcí klientů na úvěry ze stavebního spoření.

I přes pokles úvěrových obchodů lze očekávat růst bilanční hodnoty poskytnutých úvěrů, který již u některých spořitelen překročil objem vkladů. Tento trend bude i v letošním roce posílen odlivem depozit.

Databanka obchodních výsledků

Autor: Petr Kielar

SDÍLEJTE ČLÁNEK