Historie stavebního spoření

Stavební spoření vzniklo v Německu po první světové válce. První stavební spořitelnou byla stavební spořitelna Wüsterot, která byla založena v roce 1921 Georgem Kroppem v německém Wüstenrotu pod názvem „Spolek přátel“ (Gemeinschaft der Freunde).

Předobrazem této první stavební spořitelny byly nejrůznější svépomocné spolky, jejichž cílem bylo zajistit možnost spoření a především úvěrování lidem, kteří nedisponovali takovými penězi, aby byli pro tehdejší finanční instituce zajímaví.

Německo mezi světovými válkami

První pokus o založení stavební spořitelny v roce 1921 díky vysoké inflaci ztroskotal. Zakladatel Georg Kropp se však se všemi zúčastněnými korektě vyrovnal a díky získal druhou šanci. V roce 1924 založil za příznivějších podmínek Spolek přátel podruhé, a tentokráte úspěšně.Tato první stavební stavební spořitelna byla postavena na principech, které byly velmi podobné těm, na kterých spočívá dnešní stavební spoření. Aby klienti získali úvěr, museli po určitou dobu spořit. Na rozdíl od dnešních stavebních spořitelen však tehdy o poskytnutí úvěru rozhodoval los. A brzy začaly vznikat další a další stavební spořitelny. S velkým nárůstem zájmu a počtu účastníků však nebyl systém využívající losování nadále udržitelný a stavební spořitelny postupně přecházely na systém přidělování.

Státní podpora

První státní podpory se dostalo stavebnímu spoření v roce 1934, kdy v Německu vstoupil v platnost nový zákon o daních z příjmů, ktery umožňoval účastníkům stavebního spoření snížit daňový základ o vklady na stavební spoření. V roce 1952 se pak dostalo stavebnímu spoření dalšího zvýhodnění. Byla zavedena přímá státní podpora ve formě, jak ji známe dnes. Tehdy činila 25-35 % z ročně uspořené částky a byla jedním z faktorů, který pomohl obnově Německa zničeného druhou světovou válkou.

Stavební spoření v České republice

Zákon o stavebním spoření byl připravován v roce 1992 ještě na půdě Federálního shromáždění ČSFR, nicméně v platnost vstoupil až 1.4.1993 jako zákon č. 96/1993. Podrobnosti o postupných úpravách tohoto zákona včetně aktuálního znění najdete zde.

Principy tohoto zákona vycházely z osvědčeného německého modelu, který byl navíc podstatně vylepšen o způsob nárokování a vyplácení státní podpory. Zatímco v Německu nárokují jednotliví účastníci státní podporu individuálně prostřednictvím daňových úřadů, v České republice je tato administrativa silně zjednodušena tím, že nárokování státní podpory zajišťují za své klienty stavební spořitelny.

Ještě v roce 1993 vznikly první čtyři stavební spořitelny – AR stavební spořitelna, Českomoravská stavební spořitelna, Wüstenrot – Stavební spořitelna a Všeobecná stavební spořitelna. V roce 1994 přibyly další dvě – ČS-stavební spořitelna a HYPO stavební spořitelna. Všechny tyto stavební spořitelny působí na českém trhu dodnes – byť některé pod změněným jménem. Jedinou výjimkou je HYPO stavební spořitelna, která se v roce 2008 sloučila s Raiffeisen stavební spořitelnou.

Nečekaně rychlý rozvoj

Stavebním spořitelnám se podařilo vzbudit u veřejnosti nečekaný zájem o tento nový, u nás dosud neznámý bankovní produkt. Ještě v roce 1993 bylo uzavřeno prvních 220 tisíc smluv o stavebním spoření a toto číslo rychle narůstalo. Zájem o stavebním spoření dosáhl vrcholu v roce 2003, kdy byl podpořen avizovaným snižováním státní podpory. Protože v té době stát zastával názor, že státní podporu pro existující smlouvy není možno měnit, týkalo se snížení státní podpory pouze smluv uzavřených po 31.12.2003. Důsledkem bylo přibližně 2,1 milionu smluv uzavřených v jediném roce 2003, celkový počet platných smluv dosáhl 6,3 milionu. Tato událost silně ovlivnila portfolia stavebních spořitelen, od té doby však dochází k postupnému vyrovnávání. Aktuální údaje o trhu stavebního spoření najdete zde.

Související články