Plánujte úvěr tak, aby splátka nepřekročila 40 % vašeho příjmu

stavební spoření
28. 6. 2016 | Před podpisem úvěrové smlouvy by měl každý zvážit své možnosti. Jedním z parametrů, který sledují i banky, je poměr výše splátky na čistých příjmech dlužníka.
Většina klientů, kteří mají zájem o úvěr nebo půjčku, chce co nejvyšší úvěr s co nejkratší dobou splatnosti. Takové požadavky jsou sice logické, ale jejich důsledkem je příliš vysoká splátka úvěru. Zkušenosti ukazují, že splátka úvěru by neměla překročit 40 % čistého příjmu žadatele.

Nepřeceňujte své možnosti!

Úvěry na bydlení jsou pro běžného člověka obvykle největší finanční transakcí v jeho životě. Pro pořízení vlastního bydlení je čerpán úvěr ve výši několikanásobku ročního platu a jeho splácení je rozloženo do dlouhého časového období. Proto je důležité, aby žadatel dobře odhadl své možnosti. A to možnosti nejen současné, ale i budoucí.

Česká národní banka nedávno zveřejnila Zprávu o finanční stabilitě za období 2015-2016, ve které se poměrně obsáhle věnuje rizikům spojeným s hypotečními úvěry. Jedním ze zkoumaných parametrů byl poměr mezi splátkou úvěru a čistým měsíčním příjmem neboli DSTI (Debt Service To Income). ČNB uvádí, že úvěry, jejichž splátka je vyšší než 40 % příjmu žadatele, jsou spojeny se zvýšeným rizikem. Přitom takových úvěrů je přibližně 12 %.

Poměr výše splátky úvěru k čistému příjmu
V současné době je posouzení příjmů žadatele zcela na uvážení banky či stavební spořitelny. Připravovaný Zákon o spotřebitelském úvěru nicméně ukládá bankám povinnost před poskytnutím úvěru prozkoumat, zda je žadatel schopen úvěr splácet, a podobně je formulováno i nedávné Doporučení ČNB.

Co když je potřeba více peněz?

Vysoký úvěr nutně znamená také vysoké splátky. Jaké jsou možnosti, pokud je výše splátky nad naše možnosti?

Jednou možností je čerpat menší úvěr. Znamená to plánovat financování s dostatečným předstihem a předem si určitou část peněz naspořit. O co více si naspoříme, o to menší pak může být úvěr. V tomto ohledu je stavební spoření ideálním produktem, který spojuje jak spoření tak i následný úvěr ze stavebního spoření.

Druhou možností je rozložení splátek na delší období, čili prodloužení doby splatnosti úvěru. Právě potřeba klientů snížit měsíční splátky je důvodem, proč mají úvěry na bydlení dlouhou dobu splatnosti (často 20 až 30 let).

S rostoucí dobou splatnosti klesá měsíčná splátka ůvěru
Dobu splatnosti však není možno prodlužovat do nekonečna. Navíc, pro úvěry se splatností nad 20 let už výše splátky klesá velmi pomalu, takže úvěry se splatností 30 a více let nejsou obvyklé.

Řešením naopak není rozdělení jednoho úvěru do více úvěru malých. Někdy se sice může podařit tímto způsobem banku oklamat, je to však za cenu podvodu (banka se totiž zpravidla zajímá o to, jakým způsobem bude klient financovat část projektu, na který není poskytnut úvěr). A obecné zákonitosti oklamat nelze. Povinnost splácet měsíčně vysokou částku takovému klientovi zůstane a tím zůstane i zvýšené riziko, že se může dostat do problémů se splácením.

Autor: Petr Kielar



Vaše otázky a komentáře