Kdo bude danit státní podporu?

Státní podporu stavebního spoření čekají od roku 2024 dvě změny. Zmenší se na polovinu a nově může podléhat dani z příjmů. Zatímco dnes je státní podpora od daně osvobozena, od příštího roku bude podléhat dani z příjmů, pokud její výše (společně s jinými ostatními příjmy) překročí částku 50 000 Kč. Myslíte že to nejde? Střadatelů, kteří budou mít státní podporu vyšší než 50 000 Kč nebude mnoho, ale nějací se najdou. Zpozornět by měli zejména ti, kteří mají smlouvu uzavřenou v roce 2003 nebo dříve.

Kdo bude danit státní podporu stavebního spoření?

Státní podpora bude od ledna 2024 považována za takzvaný „ostatní příjem“ podle § 10 odst. 1 písm. q). Tyto příjmy jsou od daně osvobozeny, pokud za zdaňovací období nepřevýší částku 50 000 Kč. Pokud součet ostatních příjmů podle § 10 odst. 1 písm. q) nepřekročí 50 000 Kč, nemusíme tyto příjmy ani uvádět do daňového přiznání. Což bude nejčastější případ.

Nabízí se však otázka, zda je vůbec možné platit daň ze státní podpory, pokud nebudeme mít jiné „ostatní příjmy“. Tedy zda můžeme mít příjem ze státní podpory, který je vyšší než 50 000 Kč.

Státní podpora se připisuje na účet stavebního spoření formou záloh. Příjmem se stává až v okamžiku, kdy nám po ji stavební spořitelna vyplatí. Tedy až po ukončení spoření. To je velmi důležité, protože jedna záloha státní podpory je nejvýše 2000 Kč, po změně zákona bude dokonce poloviční. Tyto částky mají do padesátitisícového limitu daleko. Pro berní úřad však nebudou zajímavé jednotlivé zálohy, ale jejich součet, který nám na konci spoření vyplatí stavební spořitelna.

Pozor na smlouvy uzavřené v roce 2003 nebo dříve

Je tedy zřejmé, že pokud budeme státní podporu střádat dostatečně dlouho, k částce 50 000 Kč se po nějaké době dostaneme. Kritický je rok 2003. Ten, kdo uzavřel smlouvu o stavebním spoření v roce 2003 a spořil tak, aby měl v každém roce plnou státní podporu, bude mít v roce 2024 na účtu nashromážděné státní podpory v celkové výši 62 000 Kč. Když smlouvu ukončí v roce 2024 (nebo později), bude muset státní podporu zdanit. V grafu vidíme výši státní podpory kterou nám stavební spořitelna vyplatí když v roce 2024 ukončíme smlouvu. Přitom se vychází z předpokladu, že na smlouvu je po celou dobu spoření nárokována plná státní podpora. Na vodorovné ose je rok uzavření smlouvy.

Například pro smlouvu uzavřenou v roce 2023 je výše státní podpory 2000 Kč. Když jdeme s rokem uzavření smlouvy dále do minulosti, navyšuje se státní podpora o 2000 Kč za každý rok až do roku 2010. Do roku 2010 byla totiž státní podpora až 3000 Kč.

Velký skok přichází v roce 2003. Smlouvy uzavřené v tomto roce (nebo dříve) totiž mají nárok na státní podporu až 4500 Kč. Navíc měly tuto vyšší státní podporu zajištěnou až do roku 2010. A právě smlouvy uzavřené v roce 2003 mohly nastřádat celkovou státní podporu ve výši 62 000 Kč.

Deset milionů smluv

Kolik je takových smluv v portfoliích stavebních spořitelen, nevíme. Víme však, že jen v roce 2003 byl uzavřeno více než dva miliony smluv o stavebním spoření. Když sečteme všechny smlouvy od roku 1993 kterých se překročení padesátitisícového limitu může týkat, dojdeme k číslu 9 680 957. Tedy téměř deset milionů.

Většina těchto smluv již dávno neexistuje. Není obvyklé udržovat smlouvu o stavebním spoření více než dvacet let. Navíc v době nízkých úrokových sazeb stavební spořitelny samy aktivně ukončovaly smlouvy o stavebním spoření uzavřené před rokem 2004, protože tyto smlouvy měly sjednané vysoké úrokové sazby a ustanovení o změně úročení Po šesti letech spoření a splnění dalších podmínek smí stavební spořitelna jednostranně změnit úrokovou sazbu z vkladů podle § 5 odst. 7 zákona o stavebním spoření. Toto ustanovení však platí jen pro smlouvy uzavřené v roce 2004 nebo později. na ně nebylo možné použít. Deset milionů je však dostatečně vysoké číslo na to, aby se několik výjimečných případů našlo.

Autor: Petr Kielar