Jak si vedly stavební spořitelny v roce 2023?
Pokles zájmu o nové smlouvy o stavebním spořením je důsledkem snížení státní podpory vysokých úrokových sazeb na trhu. Stavební spořitelny zvýšily své úrokové sazby na účtech stavebního spoření a přidaly další prémie a bonusy, nicméně negativní informace o snížení státní podpory měly na zájem střadatelů větší vliv než marketingové akce stavebních spořitelen.
Úvěrové obchody dramaticky poklesly v první polovině roku, a to vlivem zvýšených úrokových sazeb. Postiženy byly především zajištěné úvěry (hypotéky), které dříve v portfoliích stavebních spořitelen převažovaly. Na konci roku se však situace obrací a v posledním čtvrtletí již vidíme meziroční růst.
Nové smlouvy o stavebním spoření
Celý letošní rok se nesl ve znamení vysokých úrokových sazeb a diskuse o snížení státní podpory. Obě témata jsou pro stavební spořitelny velmi citlivá, protože české stavební spořitelny prezentují stavební spoření jako spořicí produkt, u kterého je hlavní výhodou zajímavé zhodnocení vkladů. Vysoké úrokové sazby na spořicích účtech znamenají pro stavební spořitelny posílení konkurenčních produktů, což se projevilo nejen v poklesu zájmu o nové smlouvy, ale i v odlivu depozit. Stejně negativně působí snížení státní podpory na polovinu, ke kterému došlo od ledna letošního roku.Stavební spořitelny reagovaly navýšením úrokových sazeb i přidáním dalších bonusů a prémií. Za cenu dramatického navýšení budoucích úrokových nákladů se jim tak podařilo udržet zájem o nové smlouvy na velmi dobré úrovni. Oproti předchozímu roku jde sice o 16% pokles, nicméně když se podíváme na výsledky posledních let, je výsledek 480 599 nových smluv spíše průměrný, nikoli vyloženě špatný.
Nejlépe se v loňském roce dařilo ČOSB Stavební spořitelně. V roce 2023 se jí (jako jediné) podařilo uzavřít dokonce více smluv o stavebním spoření než v roce předchozím a její tržní podíl vzrostl z 26 % na 32 %. Pokles produkce tří stavebních spořitelen – Buřinky, Raiffeisenky a Modré pyramidy – byl velmi podobný, mezi 18 % a 20 %. Nejméně se dařilo MONETĚ, které počet nových smluv klesl meziročně o 39 %.
Objemy nově poskytnutých úvěrů
V loňském roce silně poklesl zájem o úvěry stavebních spořitelen. Objem 35,5 mld. Kč je nejslabší od roku 2008, kdy tyto údaje začala ČTK sledovat. Na druhé straně nutno poukázat na skutečnost, že celkový objem poskytnutých úvěrů překročil objem vkladů na účtech stavebního spoření. Stavební spořitelny jsou tak čistými dlužníky, což je v klasickém modelu stavebního spoření neobvyklé. Je pravděpodobné, že strategie jednotlivých spořitelen se mění a to i s ohledem na jejich postupnou integraci do mateřských bank. V posledním roce jsme také zaznamenali významnou změnu struktury poskytovaných úvěrů. Zatímco donedávna tvořily většinu objemu nových úvěrů hypotéky, v roce 2023 naopak převažují úvěry bez zajištění zástavním právem k nemovitosti. Zajímavý je i způsob, jakým tato změna proběhla. Objem nezajištěných úvěrů se prakticky nezměnil (nepatrně vzrostl), ale objem hypoték se dramaticky snížil ze 33,10 mld. v roce 2022 na 13,14 mld. Kč v roce 2023. S výjimkou nejmenší MONETY byl meziroční pokles objemu nových úvěrů u všech spořitelen velmi podobný, mezi 32 % a 42 %. Největší tržní podíl (měřeno objemem poskytnutých úvěrů) mají Modrá pyramida a Buřinka, podíl obou je shodně 29 %. Shodný dvacetiprocentní podíl na celkovém objemu mají rovněž dvě stavební spořitelny, a to Raiffeisen stavební spořitelna a ČSOB Stavební spořitelna.V počtu poskytnutých úvěrů je na prvním místě dlouhodobě Buřinka s tržním podílem 37 %.
Autor: Petr Kielar
Komentáře (0) ke článku
Jak si vedly stavební spořitelny v roce 2023?