Mohl by být Úvěr od Buřinky levnější?

26.2.2015 | Nedávno jsme na stavebkách.cz recenzovali dvojici překlenovacích úvěrů Úvěr od Buřinky a Hypoúvěr od Buřinky. Závěry recenze byly příznivé, oba úvěry patří skutečně k těm nejlevnějším na trhu. Dnes se podíváme ještě na jeden důležitý detail, a to je výše dospořování.

Úvěry od Buřinky nejsou klasické překlenovací úvěry

Stojí za zopakování, že úvěry od Buřinky jsou specifické mimo jiné tím, že samotný překlenovací úvěr je splácen již od samotného počátku. U klasického překlenovacího úvěru klient platí na překlenovací úvěr pouze úroky a současně spoří (takzvaně dospořuje) na účet stavebního spoření, aby získal v rozumném časovém horizontu přidělení. U úvěrů od Buřinky je tomu jinak. Buřinka požaduje na účet stavebního spoření dospořovat 0,1 % cílové částky a většinu peněz směrovat na splácení překlenovacího úvěru. Tento rozdíl je ilustrován následujícím obrázkem, který byl použit již ve zmíněné recenzi.

Podmínky pro přidělení jsou nastaveny tak, že úvěr ze stavebního spoření je přidělen automaticky po dvou letech, což je nejkratší možná lhůta daná zákonem. Pro přidělení není vyžadováno ani naspoření určité částky, ani dosažení určitého bodového hodnocení.

Nízké dospořování = nízká státní podpora

Když se podíváme na konkrétní čísla, vidíme, že při výši úvěru 100 000 Kč plyne na účet stavebního spoření jen 100 Kč měsíčně, tedy 1200 Kč ročně. To je podstatně méně, než optimální částka pro využití státní odpory, která se počítá z vkladů až do výše 20 000 Kč ročně. Takto vysokou částku však naspoří jen ti klienti, kteří mají úvěr ve výši 1,7 mil. Kč. Státní podporu tak plně nevyužije řada klientů s Hypoúvěrem od Buřinky a všichni klienti využívající Úvěr od Buřinky (ten je poskytován jen do výše 800 000 Kč). Je o však pro klienta důležité?

Je výhodnější spláct úvěr, nebo čerpat státní podporu?

Podívejme se nejprve na následující příklad. Vezměme si Hypoúvěr od Buřinky, který má úrokovou sazbu z vkladů 2 %. Úvěr ze stavebního spoření i překlenovací úvěr jsou úročeny sazbou 2,69 %. Výše úvěru budiž 500 tis. Kč a měsíční splátku zvolme 5000 Kč. Podle doporučení Buřinky by měl klient nejprve po dobu dvou let spořit 500 Kč měsíčně a překlenovací úvěr splácet částkou 4500 Kč. Po dvou letech je překlenovací úvěr splacen naspořenou částkou a přiděleným úvěrem, který je dále splácen měsíčními splátkami 5000 Kč. Když to vše spočítáme, vyjde nám celkem 113,08 splátek a  čistá úroková sazba 2,64 % Čistá úroková sazba zahrnuje poplatky, daně i státní podporu. Pokud bychom měli jiný úvěr, který by byl zcela bez poplatků a úročený sazbou 2,64 %, byl by splacen stejně jako zkoumaný Hypoúvěr od Buřinky. Ke splacení bychom potřebovali 113,08 splátek po 5000 Kč.

Více o čisté úrokové sazbě .

Čistá úroková sazba vychází díky státní podpoře nižší než nominální úroková sazba. Ale přesto není tato varianta nejvýhodnější. Podívejme se co se stane, když klient svou splátku ve výši 5000 Kč rozdělí jinak. Klient může dospořovat 1000 Kč a na překlenovací úvěr dávat 4000 Kč. Anebo ještě jinak… Další možnosti rozdělení měsíčních plateb i s výsledky jsou v následující tabulce.

Je vidět, že dospořování 0,1 % cílové částky (tedy 500 Kč měsíčně) dává nejhorší výsledek. Efekt je ještě lépe patrný z následujícího grafu. S rostoucí částkou dospořování čistá úroková sazba klesá. Nejnižší hodnoty dosáhne pro dospořování 3500 Kč měsíčně a pak začne opět růst. Bezpracně, pouze vhodným rozdělením splátek, by bylo možno ušetřit 0,2 % čisté úrokové sazby, nebo téměř jednu celou splátku (4950 Kč).

Proč je minimum právě při hodnotě 3500 Kč? To je přeci podstatně více, než je optimální hodnota spoření pro státní podporu! Důvod je ten, že výpočet je prováděn za předpokladu, že úvěr je čerpán v polovině kalendářního roku. Díky tomu lze získat tři státní podpory, přičemž první a poslední státní podpora je pouze za jednu polovinu roku.

Co z toho plyne?

Výše uvedený příklad ukazuje, že v případě úvěrů od Buřinky se vyplatí optimalizovat dospořování s ohledem na státní podporu. Výpočet byl proveden na Hypoúvěru od Buřinky, nicméně k podobnému výsledku bychom došli i v případě Úvěru od Buřinky.

Podmínky Buřinky optimalizaci vkladů bohužel komplikují. Buřinka sice uvádí, že 0,1 % cílové částky je doporučený měsíční vklad na účet stavebního spoření, ve skutečnosti je to však jediný možný vklad a není možno se od něj odchýlit. Klient si tedy nemůže určit, jaká část jeho platby bude použita na dospořování a kolik půjde na splácení úvěru.

Jedinou možností, jak si úvěry od Buřinky zlevnit, je využití mimořádných vkladů. Buřinka umožňuje, aby klient poslal na svůj účet mimořádný vklad, tento vklad však musí stavební spořitelně předem ohlásit. Bez ohlášení je každá platba navíc považována za mimořádnou splátku úvěru, což může vyvolat sankci ve formě náhrady nákladů za předčasné splacení úvěru. Další nevýhodou je, že klient musí mít k dispozici další peníze, nad rámec běžných měsíčních splátek. Nicméně je to způsob, jak získat vyšší státní podporu a snížit si tak náklady na splácení úvěru.

V době psaní recenze byl Hypoúvěr od Buřinky nejlevnějším úvěrem na trhu stavebního spoření. Mezitím však snížila úrokové sazby Modrá pramida, a první místo ve srovnávací tabulce obsadil její Hypoúvěr. Rozdíl mezi oběma nabídkami není velký (přibližně 0,1 %). Pokud by Buřinka lépe nastavila svůj produkt, byly by oba překlenovací úvěry srovnatelné.

Dodatek pro hloubavé

Leckoho možná napadne, jak je možné, že se vyplatí nesplácet překlenovací úvěr? Často se přeci říká, že nevýhodou překlenovacího úvěru je právě to, že není splácen a klient platí úroky z celé výše úvěru! Předchozí věta je sice často citovaná, není však pravdivá. Přesněji: není pravdivá vždy. Přesný výpočet je komplikovaný, ale pro vysvětlení principu stačí následující jednoduchá úvaha.

Státní podpora činí 10 % z ročně uspořené částky. Vklady uložené v prvním roce spoření se tedy zhodnotí nejen 1,7 % p. a. (nominální sazba po zdanění), ale také 10 % díky státní podpoře. I když zohledníme to, že ve druhém roce tyto peníze vydělávají „pouze“ 1,7 %, tak oněch 10 % státní podpory znamená průměrný roční výnos nejméně 5 % p. a., tedy celkem 6,7 % p. a. Jinými slovy: máme na výběr, zda peníze použít ke splacení úvěru úročeného 2,69 % nebo je zhodnotit 6,7 %. Kdo zvolí první variantu, je špatný hospodář. A pro vklady ve druhém roce spoření je zhodnocení vkladů ještě vyšší (více než 11,7 %). Proto se v tomto případě vyplatí spořit tak, aby byla optimálně využita státní podpora.

Autor: Petr Kielar