Stavební spořitelny klientům pomáhají, přesto je vyplnění daňového přiznání složitější

Od ledna 2024 se nám může stát, že zaplatíme daň ze státní podpory stavebního spoření. Drtivá většina střadatelů se sice této nepříjemné povinnosti vyhne, o to nepříjemnější situace to bude pro ostatní. Stavební spořitelny poskytují klientům potřebné informace, přesto je obtížné na nic nezapomenout.

Státní podpora patří mezi ostatní ostatní příjmy

Do konce roku 2023 byla státní podpora stavebního spoření osvobozena od daně z příjmů, stejně jako všechny ostatní příspěvky od státu. To se však změnilo, od roku 2024 patří státní podpora stavebního spoření mezi ostatní ostatní příjmy. Opakování slova „ostatní“ není překlep. Podle zákona o daních z příjmů je totiž státní podpora příjmem podle § 10 odst. 1 písm. q). Do § 10 patří takzvané „ostatní příjmy“, které se dále dělí do několika druhů. Například

• do § 10 odst. 1 písm. a) patří příjmy z příležitostných činností,
• § 10 odst. 1 písm. b) jsou příjmy z prodeje
• a tak dále,
• až nakonec do § 10 odst. 1 písm. q) patří ostatní příjmy, které nejsou uvedeny v předchozích písmenech.

A právě do § 10 odst. 1 písm. q) patří státní podpora stavebního spoření.

Dobrá zpráva je, pokud součet všech ostatní ostatních příjmů podle § 10 odst. 1 písm. q) nepřekročí 50 000 Kč, jsou tyto příjmy od daně osvobozeny. To znamená, že se nemusí v daňovém přiznání uvádět a pokud máme zdanitelné příjmy pouze ze zaměstnání, může za nás daňové přiznání podat zaměstnavatel.

Jak to spočítat?

Během spoření nám stavební spořitelna připisuje na účet státní podporu, kterou za nás nárokuje u Ministerstva financí. V průběhu spoření se však o daň starat nemusíme, protože se jedná pouze o zálohu státní podpory. Státní podpora se považuje za příjem v okamžiku, kdy nám ji stavební spořitelna vyplatí. Obvykle to probíhá tak, že stavební spořitelně podáme výpověď smlouvy, stavební spořitelna nám smlouvu ukončí a naspořenou částku (včetně státní podpory) nám pošle na zvolený účet. Tímto okamžikem nám vznikl příjem, o jehož zdanění se musíme postarat.

Je třeba spočítat přijatou státní podporu, ujasnit si, zda kromě státní podpory máme ještě nějaké další ostatní ostatní příjmy, a všechno sečíst. Když nám vyjde číslo nepřevyšující 50 000 Kč, máme vyhráno a vše můžeme pustit z hlavy. Státní podpora i ostatní ostatní ostatní příjmy jsou od daně osvobozeny.

Klientů, kteří dostanou vyplaceno více než 50 000 Kč státní podpory, asi nebude mnoho. K překročení této hranice dojde spíše při souběhu s nějakým dalším příjmem, který patří do § 10 odst. 1 písm. q).

Státní podporu najdeme v závěrečném výpisu

Klíčovým problémem je zjistit, kolik z naspořené částky tvoří právě státní podpora. Procházet výpisy z několika let spoření a postupně sčítat, jak vysokou státní podporu jsme dostali na účet stavebního spoření, je přinejmenším nepohodlné. Naštěstí většina stavebních spořitelen při ukončení smlouvy posílá závěrečný výpis z účtu, ve kterém je vyúčtování, včetně částky vyplacené státní podpory. Pouze u RSTS je třeba nahlédnout do internetového bankovnictví nebo mobilní aplikace.

Státní podpora může přijít ve více částech

Je vcelku obvyklé, že státní podporu ze smlouvy o stavebním spoření obdržíme ve dvou po sobě následujících letech. Jak to? Když ukončíme smlouvu o stavebním spoření v květnu roku 2025, vyplatí nám v roce 2025 stavební spořitelna naspořenou částku a státní podporu, kterou jsme získali do konce roku 2024. Náleží nám ale také státní podpora za rok 2025, přesněji od začátku roku do ukončení smlouvy. A tuto státní podporu získá stavební spořitelna od státu až v roce 2026. Tuto státní podporu nám spořitelna opět pošle na účet v dubnu 2026, takže se zdaněním státní podpory musíme zabývat i v roce následujícím.

Protože státní podpora bývá připsána na účet stavebního spoření v průběhu dubna, je potřeba mít na zřeteli ještě další situaci. Když smlouvu ukončíme během ledna, února, nebo března, nebudeme mít na účtu ani státní podporu z předchozího roku. Ta dorazí až v dubnu, tedy poté, co nám stavební spořitelna vyplatila peníze z ukončené smlouvy. Podívejme se, jak to vypadá, když ukončíme smlouvu v březnu 2025:

• Smlouva končí 31. 3. 2025, stavební spořitelna nám pošle na účet naspořenou částku včetně státní podpory za období od uzavření smlouvy do konce roku 2023.
• V dubnu 2025 obdržíme na účet státní podporu za rok 2024.
• V roce 2026 podáme daňové přiznání za rok 2025, ve kterém zahrneme do ostatních ostatních příjmů státní podporu vyplacenou při ukončení smlouvy a státní podporu za rok 2024, kterou jsme obdrželi v dubnu 2025.
• V dubnu 2026 obdržíme na účet státní podporu za rok 2025.
• V roce 2027 podáme daňové přiznání za rok 2026, ve kterém zahrneme do ostatních ostatních příjmů státní podporu, kterou jsme obdrželi v dubnu 2026.

Daňovou povinnost máme přirozeně pouze v případě, kdy součet státní podpory a dalších příjmů podle § 10 odst. 1 písm. q) převýší 50 000 Kč.

Státní podporu můžeme danit i u překlenovacích úvěrů

Když nám na běžný účet přijde od stavební spořitelny tisícikoruna jako poslední část státní podpory, je hodně vysoké riziko, že zapomeneme zkontrolovat naši daňovou povinnost. Ještě horší je to ale u překlenovacích úvěrů. Každý překlenovací úvěr je vždy svázán se smlouvou o stavebním spoření. V první fázi běží současně. Platíme úroky z překlenovacího úvěru a současně spoříme na účtu stavebního spoření. Velmi často o tedy na účtu stavebního spoření získáváme státní podporu. V okamžiku, kdy získáme nárok na úvěr ze stavebního spoření, je celá naspořená částka (včetně státní podpory) použita ke splacení části překlenovacího úvěru, zbytek je splacen úvěrem ze stavebního spoření. Stavební spořitelna provede tuto operaci automaticky, protože je předem sjednána v úvěrové smlouvě. Pouze velmi pozorný klient si uvědomí, že v okamžiku splacení překlenovacího úvěru naspořenou částkou (se státní podporou) mu mohla vzniknout daňová povinnost. Výplatou státní podpory vzniká klientovi v roli daňového poplatníka zdanitelný příjem. I v tomto případě bude velmi pravděpodobně od daně osvobozen, nicméně spoléhat se na to nelze.

Cui bono?

Zdanění státní podpory stavebního spoření je novinka, která neprospěje nikomu. Ministerstvo financí se domnívá, že tímto krokem zjednodušilo zákon o daních z příjmů. O tom lze polemizovat. Příspěvky od státu jsou obecně od daně osvobozeny. Zdanění státní podpory znamená výjimku z tohoto pravidla, což jako zjednodušení nevypadá. Mnohem horší jsou však důsledky pro daňové poplatníky. Mají miliony klientů stavebních spořitelen studovat zákon o daních z příjmů, poté zkoumat své výpisy z účtu jen proto, aby zjistili, že nakonec stejně nic neplatí?

Bylo by možné, mávnout nad celou věcí rukou a spolehnout se na to, že ve většině případů bude státní podpora od daně osvobozena. Na druhé straně je zde ale jeden nepříjemný aspekt: stát má přehled o vyplacené státní podpoře a mohl by docela dobře kontrolovat, zda byla vyplacená státní podpora řádně zdaněna. Bude stát tyto kontroly provádět? To je těžká otázka. Má-li stát postupovat s péčí řádného hospodáře, měl by si ohlídat, zda jsou daňové povinnosti řádně plněny. Na straně druhé – řádný hospodář by neukládal složité daňové povinnosti, jejichž výsledkem je pouze ztráta času s nulovým výsledkem.

Autor: Petr Kielar