Průzkum MF: stále nechápeme RPSN

stavební spoření
11. 6. 2020 | Ministerstvo financí zveřejnilo první část průzkumu finanční gramotnosti. Nejvýhodnější úvěr sice umíme poznat lépe než dříve, ale i stále platí, že náhodným výběrem bychom si vybrali lépe.
(ČTK) – Bankovní účet má v současnosti zhruba 90 procent českých domácností, zatímco v roce 2015 to bylo 79 procent a v roce 2010 67 procent domácností. Za posledních deset let se také zvýšil počet lidí, kteří využívají elektronické bankovnictví. Nyní je to 75 procent dotázaných, v roce 2010 to byla zhruba třetina. Vyplývá to z průzkumu ministerstva financí k finanční gramotnosti, který uskutečnila v lednu 2020 společnost ppm factum research mezi 1003 respondenty. MF částečné výsledky průzkumu dnes zveřejnilo na internetu. Jde o součást pravidelného průzkum v zemích OECD (2010, 2015, 2020).

První část zveřejněných výsledků zkoumá znalost roční procentní sazby nákladů (RPSN). Jde o složitý údaj definovaný zákonem, který může často pomoci při výběru nejvýhodnějšího úvěru, ale zdaleka ne vždy.

Hlavním problémem je složité definice RPSN. S jistou nepřesností je možno říci, že RPSN nám říká jaká by byla úroková sazba, kdyby do ní byly zahrnuty veškeré poplatky a další náklady související s úvěrem.

Z průzkumu dále vyplývá, že význam roční procentní sazby nákladů (RPSN) zná 21 procent respondentů, přitom 41 procent lidí se domnívá, že skutečný význam zná. „Z těch, kteří se domnívají, že význam znají, se část mylně domnívá, že se jedná jen o úrok a ostatní to nedokážou uspokojivě vysvětlit,“ uvedlo MF. RPSN udává celkové náklady dlužníka nad rámec samotné jistiny. Kromě úrokové sazby zahrnuje i poplatky, pojištění a další platby spojené s úvěrem.

„Jednoznačně pozitivním zjištěním je masivní rozvoj užívání internetového bankovnictví v posledních pěti letech. Současná situace kolem šíření koronaviru jasně ukázala, že digitální řešení nejen v bankovnictví mohou být klíčová, a to jak z pohledu usnadnění a vyššího komfortu práce, tak při ochraně zdraví občanů,“ uvedla ministryně financí Alena Schillerová (za ANO). Zároveň je podle ní varovná dlouhodobá neznalost ukazatele RPSN. „Je to jasným signálem, kam zacílit úsilí ve finančním vzdělávání,“ dodala.

Neznalost praktického využití ukazatele RPSN ukazuje podle průzkumu skutečnost, že při rozhodování o půjčce se lidé rozhodují primárně podle výše měsíční splátky (42 procent případů). Až poté následuje výše roční úrokové sazby (24 procent případů) a ukazatele RPSN (15 procent).

V případě finančních produktů průzkum dále ukázal, že spořicí účet nyní využívá 56 procent domácností, zatímco před pěti lety to byla třetina. Penzijní připojištění či důchodové spoření využívá zhruba polovina domácností, hypotéku má 15 procent domácností, 12 procent nezajištěný spotřebitelský úvěr a třetina používá kreditní kartu. Zároveň desetina respondentů využívá kolektivní investování, zatímco v roce 2015 to byla dvě procenta.

Výpočet RPSN je komplikovaný. V praxi se pro jeho výpočet používají kalkulátory založené na přibližných numerických metodách.

Kalkulátor RPSN

Nějakou formu pojištění podle průzkumu využívá 66 procent domácností, v roce 2015 to bylo 37 procent.

Část získaných údajů z průzkumu využije Mezinárodní síť finančního vzdělávání (International Network on Financial Education) při Organizaci pro hospodářskou spolupráci a rozvoj pro mezinárodní srovnání úrovně finanční gramotnosti dospělých. MF zveřejňuje postupně dílčí výsledky průzkumu a na konci června představí souhrnné výsledky včetně mezinárodního srovnání.



Vaše otázky a komentáře