Nerozumíte RPSN? Obejdete se i bez něj!

stavební spoření
17. 10. 2016 | RPSN není tak přesný ukazatel, jak by se na první pohled mohlo zdát. Při výběru úvěru se můžeme lépe orientovat podle jednoduchého součtu splátek.
RPSN, neboli roční procentní sazba nákladů, je ukazatel určený k porovnávání ceny úvěrů. Vzhledem k tomu jak složitě je definován by se mohlo zdát, že jde o skutečně přesný a téměř všemocný ukazatel, který bezchybně vyhodnotí cenu úvěru a jeho vhodnost pro konkrétního zájemce. Bohužel, není to pravda.

Celkové splátky jsou jednoduché a srozumitelné

Nejjednodušším způsobem ohodnocení nákladů na úvěr je sečtení všech splátek a poplatků, které musíme zaplatit. Jako příklad si vezměme půjčku 100 000 Kč na deset let. Při úrokové sazbě 5 % je výše splátky 1060,66 Kč měsíčně (viz kalkulátor). Pokud nemusíme platit žádné další poplatky, zaplatíme za těch pět let celkem 127 279 Kč. Na splátkách tedy zaplatíme o 27 279 Kč více, neboli 1,27krát více. Tato čísla dávají jasnou představu o tom, kolik nás bude úvěr stát. Jaké výhody má tedy RPSN?

Celkové splátky nezohledňují časovou hodnotu peněz

Pokud pouze sečteme všechny platby související s úvěrem, dostaneme sice jasné číslo které má však jednu nevýhodu: nezohledňuje časovou hodnotu peněz. Je totiž rozdíl, jestli danou částku zaplatíme dnes, zítra, nebo ještě později. Řekněme, že máme zaplatit 1000 Kč a můžeme si vybrat, jestli tuto částku zaplatíme dnes, nebo až za rok. Pokud máme na výběr, zvolíme si spíše pozdější platbu, protože do té doby nám mohou peníze vydělávat. Když si tisícikorunu uložíme s jednoprocentním úrokem, vydělá nám za rok 10 korun. Není to mnoho, ale částka nabude na významu, když půjde o větší objemy a delší období.

Pokud budeme pouze sčítat jednotlivé platby bez ohledu na to, kdy jsou zaplaceny, dostaneme v předchozím příkladu vždy stejné číslo: 1000 Kč. Oba úvěry budou vypadat stejně i přesto, že je nepochybně výhodnější částku zaplatit až za rok.

RPSN zohledňuje časovou hodnotu peněz

RPSN je jedním ze způsobů, jak zohlednit časovou hodnotu peněz. Podívejme se na následující příklad. Půjčíme si 1000 Kč s úrokovou sazbou 10 %. Aby se nám to lépe počítalo, nebudeme provádět měsíční splátky, jak je obvyklé, ale půjčku splatíme jedinou splátkou. A budeme si moci vybrat, jestli splátku provedeme za rok, nebo za dva roky. Pokud splátku provedeme za rok, budeme muset splatit 1100 Kč, protože úvěr se nám navýší o 10% úrok. Pokud bychom úvěr splatili až za dva roky, zvýší se splátka o úroky za druhý rok a bude celkem 1210 Kč (ve druhém roce se nám úročí i úroky z prvního roku, takže úrok je o něco vyšší).
Vidíme, že čím později budeme chtít úvěr splatit, tím, vyšší částku zaplatíme. Pokud bychom tedy obě možnosti porovnávali celkovými splátkami, vyjde nám jako výhodnější varianta splatit úvěr hned po prvním roce, protože zaplatíme méně. Jak si s tím poradí RPSN? V tomto případě bude hodnota RPSN Vzhledem ke zvolenému způsobu splácení je možno hodnotu RPSN spočítat z hlavy.

Druhou možností je využít kalkulátor RPSN:
Výpočet RPSN pro splátku na konci 1. roku
Výpočet RPSN pro splátku na konci 2. roku
pro oba způsoby splacení stejná: 10 %. Z pohledu RPSN jsou tedy obě nabídky stejně výhodné. Můžeme se na to ale spolehnout?

RPSN hodnotu peněz přehání

Pokud se na obě možnosti z předchozího případu podíváme zdravým selským rozumem, asi se nám výsledek RPSN nebude tak úplně líbit. A právem. Představme si, že na konci prvního roku budeme mít k dispozici potřebných 1100 Kč potřebných ke splacení půjčky. Budeme váhat, kterou variantu zvolit, a protože podle RPSN jsou obě varianty stejné, zvolíme variantu dvouletou. Co se stane?

Po roce budeme dlužit 1100 Kč a v peněžence budeme mít také 1100 Kč. Úvěr bychom tedy mohli splatit, ale nesplatíme, protože se spoléháme na RPSN. Počkáme ještě jeden rok a teprve potom půjčku splatíme. Podle RPSN by to přeci mělo vyjít nastejno. Ale ouha! Na konci druhého roku po nás bude věřitel chtít 1210 Kč a my budeme mít stále jenom 1100 Kč. Kde je chyba? No jistě, přeci časová hodnota peněz! Hodnota peněz sice s časem roste, ale neroste sama od sebe. Musíme peníze uložit na výhodný úrok, aby nám vydělávaly.

Vrátíme se tedy na konec prvního roku a uvědomíme si, že máme v ruce 1100 Kč a za rok budeme muset splatit 1210 Kč. Proto svých 1100 Kč uložíme tak, abychom za rok vydělali 110 Kč. Nu, a teď přichází ten skutečný problém. Budeme hledat, kam peníze uložit, aby nám vydělaly tak vysokou částku. Budeme hledat dlouho a marně. Proč? Spoření s tak výhodným úrokem prostě nenajdeme. Nejde o to, jakou konkrétní úrokovou sazbu jsme zvolili v našem příkladu. Problém spočívá v tom, že úvěry jsou vždy úročeny vyšší úrokovou sazbou, než vkladové či spořicí účty. Je sice možné zhodnotit peníze lépe, ale jen za cenu vyššího rizika. Například můžeme investovat do akcií a vydělat více, ale stejně tak se nám může stát, že utrpíme ztrátu. Tudy cesta nevede.

Proč radí RPSN špatně?

Vidíme tedy, že ani na RPSN se nemůžeme spolehnout. Hodnota RPSN sice zohlední časovou hodnotu peněz, ale z pohledu dlužníka to dělá velmi nešťastným způsobem. Výpočet RPSN totiž předpokládá, že peníze můžeme zhodnotit stejnou úrokovou sazbou, jako je hodnota RPSN. A protože úroková sazba úvěrů je vyšší než úroková sazba z vkladů, předpokládá RPSN pro naše vklady příliš vysoké zhodnocení, které pravděpodobně nedosáhneme.

Co s tím?

Chyba, která vzniká při porovnávání dvou úvěrů pomocí RPSN, je tím větší, čím větší jsou rozdíly v době splatnosti úvěru. Čím více se liší jednotlivé splátky a okamžiky, ve kterých jsou tyto splátky provedeny, tím větší chyby se dopouštíme. Dovedeno do důsledků, RPSN je pro porovnání dvou úvěrů naprosto přesné pouze v případě, kdy jsou splátky oba porovnávaných úvěrů stejné. Ovšem používat RPSN pro porovnání dvou stejných úvěrů RPSN je trochu zbytečný luxus.

Naštěstí pokud si vybíráme úvěr, velmi často porovnáváme úvěry se stejnou dobou splatnosti. I zde sice vznikají nepřesnosti, protože nabídky se mohou lišit okamžikem, kdy jsou účtovány jednotlivé poplatky, ale tyto nepřesnosti jsou obvykle natolik malé, že pro praktické použití nejsou na překážku.

Samozřejmě je možné porovnat úvěry zcela přesně. Tedy alespoň teoreticky. Ale k tomu bychom museli do výpočtu zahrnout také úrokovou sazbu, kterou jsme schopni zhodnocovat naše peníze. To by znamenalo další parametr navíc, který ke vší smůle ani neznáme. Samozřejmě víme, za jakou úrokovou sazbu si můžeme uložit peníze dnes, ale za rok? Nebo za dvacet let? To neví skutečně nikdo.

Celkové splátky nakonec nejsou tak špatné

Tím se vracíme opět na začátek. Celkový součet splátek sice nezohlední časovou hodnotu peněz, ale RPSN časovou hodnotu peněz naopak přeceňuje. Je však otázka, nakolik je časová hodnota peněz důležitá pro běžného klienta. Opravdu si každou korunu ukládáme na výhodný úrok? A jak vysoký je v dnešní době tento úrok? Celkový součet splátek má jednu velkou výhodu. Je to ukazatel, který je velmi dobře srozumitelný. Pokud zahrnuje skutečně všechny platby, poplatky a příplatky, je to docela dobrý parametr pro porovnání úvěrů. Nemůžeme se na něj spoléhat, pokud porovnáváme úvěry s různou dobou splatnosti, nebo pokud jsou splátky porovnávaných úvěrů hodně odlišné. Ale tady má problém i RPSN. A v dnešní situaci, kdy jsou úrokové sazby velmi nízké, je celkový součet splátek rozhodně přesnější než RPSN. Když se podíváme na náš příklad půjčky se splatností jeden nebo dva roky, vidíme, že pokud úvěr splatíme hned po prvním roce, zaplatíme prostě méně.

RPSN nám samozřejmě dá určitou informaci o úvěru. Je však potřeba této informaci rozumět a je nutno ji správně interpretovat. Pro obecné analýzy a porovnání úvěrů je hodnota RPSN vhodná, protože ukazuje cenu peněz, za jakou věřitel poskytuje úvěr. Ale pokud si vybíráme úvěr, je zejména v dnešní době vhodnější orientovat se podle celkového objemu splátek.

Autor: Petr Kielar



Vaše otázky a komentáře