O čem asi přemýšlejí stavební spořitelny?

V roce 2022 začal odliv depozit ze stavebních spořitelen, který trvá dodnes. Hlavní příčinou byl růst úrokových sazeb na trhu, ke kterému se později přidalo snížení státní podpory. Podíl na tomto stavu má i zrušení poplatku za uzavření smlouvy, které změnilo odměňování zprostředkovatelů. Jedná se o komplexní problém a dnes se podíváme jen na jednu z jeho součástí, a to na postavení jednotlivých stavebních spořitelen. Ukazuje se, že nejlépe (alespoň z pohledu objemu depozit) si s touto situací poradila Stavební spořitelna České spořitelny (Buřinka). Naopak nejhůře byla postižena ČSOB Stavební spořitelna.

Co ukazují statistiky ČNB

Podívejme se nejprve na celkový obrázek, jak se dlouhodobě vyvíjel objem vkladů na účtech stavebního spoření. Před dvaceti lety depozita utěšeně rostla, do jisté míry také díky snížení státní podpory od ledna 2004 Od ledna 2004 se snížila státní podpora pouze pro nové smlouvy. Díky tomu bylo během roku 2003 uzavřeno velké množství nových smluv, které přesytily trh a přinesly zrychlení růstu objemu depozit v následujících letech. . Druhé snížení státní podpory (od ledna 2011) již bylo retroaktivní a dopadlo na všechny smlouvy – bez ohledu na datum, kdy byly uzavřeny. Dopad na depozita však byl relativně malý. Stavební spořitelny měly ve svých portfoliích velké objemy smluv, u kterých byla úroková sazba nastavena relativně vysoko. V některých případech dokonce tak vysoko, že se stavební spořitelny těchto smluv aktivně zbavovaly. Kolem roku 2016 se objem depozit stabilizoval a nastoupil cestu mírného růstu.

Zlom nastal na přelomu let 2021 a 2022, kdy v ekonomice vzrostly úrokové sazby. V grafu je barevně zvýrazněno období od ledna 2022, kdy začal masový odliv vkladů. A tímto obdobím se budeme zabývat.

Za pozornost stojí ještě jeden graf založený na datech ČNB. Ukazuje meziroční změny dvou důležitých složek vkladů na účtech stavebního spoření. Vklady ve vázací době jsou peníze na smlouvách, u kterých dosud neuplynula šestiletá vázací doba. Tyto vklady by měly být relativně stabilní, protože jejich vyvedení ze stavební spořitelny je obvykle ztíženo ztrátou státní podpory, případně sankčním poplatkem.

A vidíme, že vklady ve vázací době se hodně dlouho držely na neklesající trajektorii. Hlavní část mizejících depozit šla podle očekávání na vrub smluv, u kterých již uplynula vázací doba. Je zřejmé, že po roce 2022 došlo k masovému zkracování doby spoření, což se projevilo úbytkem vkladů po vázací době. Ukončování těchto smluv kulminovalo v roce 2023 a situace se postupně normalizuje.

Od konce roku 2024 však vidíme nový trend – úbytek depozit po vázací době se zmírňuje, začínají však klesat vklady ve vázací době. To je podstatně horší, protože jde o stabilní a dlouhodobé vklady.

Dopad na jednotlivé spořitelny

Data ČNB neukazují výsledky jednotlivých spořitelen. Ty jsou však k dispozici ve čtvrtletních přehledech, které donedávna spořitelny zveřejňovaly. Na dalším grafu vidíme, jak se objem vkladů na účtech stavebního spoření změnil relativně k prosinci 2021. Vidíme, že nejméně byla odlivem depozit postižena Buřinka. Za čtyři a půl roku (od prosince 2021 do poloviny roku 2025) jí poklesl objem vkladů o 11 %, skončil tedy na 89 % stavu na konci roku 2021. Naopak nejvíce vkladů odešlo z ČSOBS, která skončila na 72 % stavu z konce roku 2021 (pokles o 28 %).

Tyto rozdíly jsou lépe viditelné, když se podíváme na změnu podílu jednotlivých spořitelen na celkovém objemu depozit. V následujícím grafu je rozdíl mezi podílem spořitelny na depozitech v daném okamžiku oproti konci roku 2021. Zde je patrné, že Buřinka od roku 2021 navýšila svůj podíl na depozitech o 2,4 procentního bodu, zatímco ČSOBS 2,9 procentního bodu naopak ztratila.

Asi nejpřesnějším ukazatelem odlivu depozit je meziroční pokles, tedy změna objemu depozit oproti stavu před rokem. Ukazuje totiž velmi přesně aktuální rychlost změny. Zde vidíme, že Buřince se podařilo situaci zvládnout. V nejhorších dobách (v roce 2023) jí za rok odteklo 6 % depozit, ale v polovině roku 2025 je to jen -0,6 %. Zajímavá jsou čísla RSTS, která prošla velmi rychlým propadem, ze kterého se však rychle dostala, a v září 2024 dokonce (byť na jediné čtvrtletí) vykázala meziroční růst (+1,5 %). Pak ovšem následovala korekce a v polovině roku 2025 RSTS ztrácela meziročně 1,4 % vkladů. Jak si vede ČSOBS, které odplynulo nejvíce depozit ze všech? Když se podíváme na rychlost poklesu, byla na tom tato největší spořitelna dlouhodobě nejhůře – s výjimkou období od prosince 2021 do konce roku 2022, kdy klesala rychleji RSTS. Pokles se ale postupně zmírňuje a v polovině roku 2025 je na tom ČSOBS podobně jako MONETA a lépe než MPSS. Zdá se tedy, že ČSOBS postupně nachází pevnou půdu pod nohama, ale jde to velmi pomalu. Pro srovnání – v polovině roku 2025 klesala depozita ČSOBS meziročně o 6,8 % a to je stále horší číslo, než měla Buřinka i v těch nejhorších letech.

U Buřinky a RSTS tedy vidíme zpomalení odlivu depozit až k přijatelným hodnotám; u ČSOBS je patrný přinejmenším mírně pozitivní trend. Složitější situace je u MONETY a Modré pyramidy. U MONETY začíná od poloviny roku 2024 pokles depozit opět zrychlovat. A ještě prudší zrychlení vidíme u MPSS, která se v polovině roku 2025 dostala na nové minimum – 9,2 %. To je rychlejší propad než dosavadní minimum 8,2 % z konce roku 2022.

Počet nových smluv vládne všem

Podrobnější hodnocení příčin a rozdílů mezi spořitelnami je mimo rozsah tohoto článku. Objem depozit závisí na velkém množství parametrů, mezi které patří nejen počet nových smluv, ale i intenzita spoření a jeho délka. Stavební spořitelny nabízejí různé příspěvky, kterými se snaží tyto parametry posílit. Vidíme akční nabídky pro klienty, kteří spoří déle než šest let, nebo prémie za spoření více než obligátních 1700 Kč měsíčně. Zdá se však, že nejdůležitější je prostý počet nově uzavřených smluv o stavebním spoření. Například je zřejmé, že za dobrými výsledky Buřinky stojí zajímavá nabídka spoření Buřinka dlouhodobě nabízela nejvýhodnější tarif pro spoření. a s ní dobré obchodní výsledky. Počet nových smluv Buřinky měl v posledních letech rostoucí trend, a to vždy podpoří objem shromážděných vkladů. Opačný trend, tedy pokles počtu nově uzavřených smluv, vidíme naopak u ČSOBS, což opět dobře koreluje s nejrychlejším odlivem depozit u této spořitelny.

Zdá se, že další incentivy směřující například k prodloužení smlouvy nebo intenzivnějšímu spoření sice mohou objem depozit ovlivnit, ale jejich dopad je podstatně menší a nemohou nahradit přísun nových spořicích klientů. Jinou otázkou je cena (náklady na úroky z depozit) kterou za nové smlouvy stavební spořitelny platí.

Autor: Petr Kielar