Bude letos rekordní objem hypoték? A máme se radovat?

stavební spoření
22. 9. 2020 | Co nám ukazují údaje o objemech nových úvěrů, když se na ně podíváme blíže?
Objem nově poskytnutých úvěrů na bydlení směřuje k rekordu. Navzdory pandemii a ekonomické nejistotě. Pro mne je to největší překvapení poslední doby. Přiznávám, že jsem letos čekal razantní pokles nově poskytnutých úvěrů, čísla však hovoří jasně: o úvěry na bydlení je velký zájem, jejich objem roste meziročně o 30 %.

Podle ČNB je objem nových úvěrů na bydlení rekordní

Při analýze výsledků musíme být letos obzvláště obezřetní při výběru dat. Česká národní banka dělí nové kontrakty do dvou skupin:
  • nové úvěry (včetně navýšení) a
  • ostatní nová ujednání
Nové úvěry jsou všechny nové smlouvy, které znamenají skutečně nově vyplacené peníze. Do ostatních nových ujednání patří refinancování, refixace a další změny, jako je například restrukturalizace úvěru. Do ostatních ujednání tedy náleží také ujednání o odkladu splátek, kterých bylo letos v důsledku koronavirové pandemie velmi mnoho. Jejich objem byl v kritických měsících několikanásobně vyšší, než objem skutečně nově poskytnutých úvěrů. Proto je nezbytné z údajů ČNB vybírat pouze údaje o nových úvěrech, bez ostatních ujednání.

Bohužel jsou tyto údaje publikovány pouze pro úvěry zajištěné zástavním právem k nemovitosti (hypotéky). To je problém u stavebních spořitelen, kde objemy nezajištěných úvěrů tvoří sice menší, ale nikoli zanedbatelnou část nových obchodů. Ty však nejsou v tomto členění k dispozici.

Musíme se tedy omezit na nové zajištěné úvěry. Pro lepší srovnání jsou v následujícím grafu uvedeny kumulované hodnoty za prvních sedm měsíců letošního roku (měsíční údaje najdete v sekci statistik).

Co vidíme? Objemy nově poskytnutých zajištěných úvěrů za období leden až červenec je vyšší, než v posledních několika letech. Stavební spořitelny měly velmi úspěšný rok 2018, ale i ten by mohl být podle dosavadních čísel překonán.

Optimistické jsou i údaje ČTK

Dalším zdrojem informací jsou údaje ČTK. Objem úvěrů je popsán jediným číslem, které zahrnuje refinancování, ale nikoli restrukturalizace úvěrů. Nenajdeme zde ani dělení na zajištěné a nezajištěné úvěry. Je to však údaj, který zahrnuje jak zajištěné tak i nezajištěné úvěry a současně je zde odfiltrována největší nepřesnost letošního roku, tedy nezahrnuje ujednání o odkladu splátek. Podívejme se tedy, jak vypadají objemy úvěrů podle ČTK za stejné období (leden až červenec) v posledních letech. V grafu jsou pro srovnání ponechány také údaje o nových zajištěných úvěrech podle ČNB.

Podle údajů ČTK sice letošní rok nesměřuje k rekordním hodnotám roku 2018, ale velmi se jim blíží. Rozhodně je oproti loňsku zřetelný růst.

Proč rostou objemy úvěrů, když ekonomové očekávají krizi?

První reakce na koronavirovou pandemii byla: ekonomika zpomalí, vzroste nezaměstnanost, přibude nesplácených úvěrů a lidé budou opatrnější. V nejisté době se nebudou se chtít zadlužit. Přesto sledujeme opak. Čím to je?

Jedním z důvodů je regulace ČNB, která nejprve v říjnu 2018 zavedla ukazatele DTI a DSTI kterými museli žadatelé o úvěr na bydlení projít. To způsobilo nejprve růst nových úvěrů v roce 2018, kdy řada zájemců uspíšila své rozhodnutí a žádala o úvěr dříve, než vstoupí zpřísněná regulace v platnost. Poté nastal přirozeně úbytek nových úvěrů. Jednak v důsledku předchozího „předzásobení“ a také vlivem přísnější regulace. Někteří dlužníci prostě přísnějším sítem neprošli. Rok 2020 však začal oživením (ještě před příchodem pandemie) a v růstu pokračuje dodnes. Dodejme, že v dubnu a červnu ČNB podstatně zmírnila regulační limity. Kroky ČNB tedy rozhodně podporují pokles a následný růst úvěrových obchodů.

Od jara také klesají úrokové sazby. To vše (regulace ČNB i úrokové sazby) tedy nahrává růstu poptávky. Základní otázka však zůstává: jsou to dostatečně silné argumenty pro růst v dnešní nejisté době?

Čísla nám ukazují, že ano. I přes všudypřítomnou nejistotu a existující rizika objem nově poskytovaných úvěrů roste. Jen není jisté, zda je to růst zdravý. Nezaměstnanost je stále velmi nízká, odklad splátek je dosud v platnosti a banky jistě s napětím očekávají, kolik dlužníků bude po několikaměsíčních prázdninách pokračovat ve splácení. Jaké dopady budou mít protipandemická opatření, jak se promítnou do ekonomiky a jaké budou konečné důsledky, to vše se teprve ukáže.

Autor: Petr Kielar



Vaše otázky a komentáře